23. Stezka ...a 1/2 - 26.-28.9.2008

tzv. "losovaná" Stezka byla o posledním zářijovém víkendu v Posázaví za pěkného počasí a vůbec se povedla...

Původní představa Stezky v mezidobí mezi dvěma "Velkými" Stezkami, kdy přihlášení budou rozděleni do třech klobouků (muži, ženy a bezpohlavní muzikanti) a nalosováni do tras tak, aby partneři šli s jinou trasou, dostala trhliny již v minulosti, nicméně idea jít na Stezku s TAKovou partou, kde ne všechny znám, přetrvává. S původní představou losování se rozchází zejména "losování" muzikantů, které zřejmě připomínalo draft volných hráčů NHL...

Vedení tras se letos ujaly, po té co signovaný organizátor Pepa Brzák si odjel testovat zdravotní kondici do Himalájí, tři gracie: Soňa Vašicová (17), Jana Vorlová (14) a Lenka Borgesová (18). Čísla v závorce překvapivě neudávají věk nebo snad ročník narození, ale domovskou trasu.

Noclehy byly v Horkách, ve Zbraslavicích a ve Vlastějovicích. (Pokud vám ta jména v souvislosti se Stezkou něco připomínají, tak na Posázavské Stezce ve Vlastějovicích spala 9,10 a 15 a ve Zbraslavicích 1 a 4ka. Nejsem si zcela jist, ale jednička se tehdy veselila ve stejném lokále U České koruny. My čtyřkaři jsme se na okraji Zbraslavic "léčili" v bývalé rekreačce Telecomu na břehu nyní vypuštěného rybníka z předchozího nezapomenutelného opalování přesoleného prasátka na rožni.). Ustředění bylo na hrázi Panského rybníka u Hodkova.

Všechny trasy vyjely rychlíkem 16.53 na Jihlavu. Sonina trasa začínající ve Zbraslavicích nás opustila již v Kutné Hoře, my ostatní jsme přestupovali ve Světlé n.Sázavou a jelikož nám odjel přípoj, TAK jsme si mohli dát první světlé stezkové točené již tam. Asi po hodině jsme se dostali do Vlastějovic, odkud to bylo z nádraží do noclehu asi kilák, Lenčina trasa se díky výluce na trati svezla ještě asi 3km busem, který jim nakonec zastavil u kempu.

Po výborné večeři došlo i na hraní (housle, klarinet, mandolina, 6 kytar) a zpěv (celá trasa ca 27 lidí). Spát jsme šli kolem třetí. Ráno jsme se vzbudili do prosluněného dne. Vydatně jsme posnídali výbornou česnečku, párek apod., komu co libo. Zahráli jsme si a zazpívali a kolem 11 jsme byli schopni vyrazit na Ustředění. I značené cesty byly zpestřovány po červnovém minihurikánu dosud neodklizenými kmeny a větvemi. A což teprve neznačené nábližky: "Po té cestě nechoďte, jděte tamhletou, tam to bude lepší!", říkali lesní dělníci, ale nebylo.

Na Ustředění jsme všichni dorazili v podstatě včas (asi nejhorší úsek byl Horky - Panský rybník, ale ten naše trasa nešla). Naopak nejpohodlnější značená silnička Zbraslavice-Hodkov. U hráze jsme se intuitivně soustředili v dosahu výdejního okénka s výbornou obsluhou v boudě, kde by se klidně po mírné změně dekorací mohly odehrávat filmové scény ze slavné Possady del Torro Texasso z Radovy a Žákovy trilogie. Krom piva byly k dispozici nejen žížaly (10ks/30Kč) a červi (100ks/25Kč), ale i smažené sýry, žampiony, bramboráčky, topinky aj.

Mezitrasová soutěž "Módní přehlídka s inspirací barvami podzimu" vypukla po čtvrté odpolední. Vyhrály všechny trasy a jako cenu dostaly po lahvi Grantovy whisky. Kolem páté jsme se rozloučili a odešli do noclehů. I ve Zbraslavicích bylo na stezkařích znát putování polomy a ani akustika sálu U České koruny nebyla nejlepší, ale přes to nás dobrá nálada neopouštěla. I hrálo se, pělo a pilo přes půlnoc.

Ráno jsme bohatě posnídali a vydali se různými směry k domovu. Někteří do Kácova, jiní si nechtěli nechat ujít večerní cestu parou taženým Posázavským Pacifikem (ale ten jim asi nakonec stejně ujel - nebo ne, Jirko?). Další skupina vyrazila přes zříceninu hradu Sion s otevřeným občerstvením do Malešova nebo přes občerstvovnu u rybníka Vidláka do Bahna a odtud vlakem.

Celá Stezka se vyvedla a chtěl bych tímto poděkovat ještě jednou všem pořadatelkám.

Ze čtyřky nás bylo půl tuctu+. Asi největší zastoupení co do podílu účastníků na počet členů trasy měla 15ka...