25. Stezka ...a 1/2 - 24.-28.9.2010

Původní smělý plán, který pro jubilejní "půltou" Stezku předpokládal 4 trasy, byl s ohledem na menší počet muzikantů změněn na trasy dvě.

První skupina "JaSoň" začala v Čisté a přes Kožlany pokračovala na nedělní ustředění ve Vysoké Libyni, kde se spojila se skupinou "LeŠ" vycházející ze Žihle přes Blatno, aby pak obě skupiny odešly do kempu v Kralovicích.

Řady stezkařů kosila viroza (grácie JaVorka a mnoho jiných) a naopak byly posilovány hosty, kteří se ukázali třeba jen na jeden večer.

V pátek sluníčko zapadlo a po celý zbytek Stezky se jeho paprsky nepropasírovaly skrz hradbu mraků, z nichž se nám dostávalo tu menších, tu větších děšťových srážek.

Skupina LeŠ (Lenka a Šárka) zahájila Stezku noclehem v Žihli. S tipy na nocleh a hospodu pomohl skororodák Můra, který do Žihle přivezl hosta večera Janu Štěpánkovou i s flétnou. U Kiliána nebyla akustika I.a kvality, ale dobrou náladu neubrala. 4cítka Stezkařů se pohodlně ubytovala ve dvou tělocvičnách a několik jedinců využilo ráno i cvičnou školní kuchyni. Po snídani U Kiliána jsme za mírného mrholení vyrazili na vlastivědný přesun do noclehu v Blatně. Můra nás provedl kolem významných žulových kamenů v kraji (Dědek, Bába, viklan), přičemž před Dědkem se uvolil poskytnout Stáně Dufkové [yt-nw:7UNbCTMdOoU Můra::odkaz otevře video v novém okně. Můra hovoří o tom, jak se dostal do Žihle a jak to bylo s fotbalovou nespravedlností][yt-nw2:rozhovor]. Cesta vedla lesem s častými mechovými plotnami, z nichž vystrkovaly své klobouky houby všeho druhu. Můra se s námi rozloučil poblíž lanového parku ve Sklárně. To už však nemrholilo, ale lilo. S kratší zastávkou v Tisu jsme dorazili do Blatna, kde na dveřích budovy sálu, ve kterém máme spát, byl přibit ferman o podmínkách pronájmu  tohoto obecního sálu TAKové veřejnosti. Veselili jsme se však nikoli v přilehlé hospodě, ale v lokále vzdáleném asi 300m, kde vařili. Specialitou podniku bylo nalévání kořalek diskrétně kdesi v zázemí, podáváno žatecké pivo. V sále, kde jsme se ubytovali, se topilo, a tak se podařilo naše věci do rána usušit.

Do Vysoké Libyně, kde bylo naplánováno ustředění, to bylo asi 12km, přesto se větší část rozhodla si cestu nablížit o pár km vláčkem do Žihle. Rozdíl nebyl výrazný, ba zdálo se, že dle urousanosti nohavic byla delší pěší trasa malinko příjemnější. V Libyni jsme se všichni nacpali do sálu ustřeďovací restaurace "U Havlíčků", kde bylo podáváno kuře, s br. a okurkou, jakož i gambáč. Vyhodnocen Drobeček/t8, který jako jediný absolvoval všechny dosavadní půlté Stezky.

Potom už nastalo loučení s tou polovinou účastníků, která odjela do svých domovů, aby se mohla v pondělí zařadit do pracovního procesu či plnit jiné povinnosti. Zbylá 4cítka se odebrala do kempu na okraji Kralovic. Malá obhlídka rekonstruovaného kláštera (proboštství) v Mariánském Týnci nebo, chcete-li, Mariánské Týnice, jak stálo na ceduli na zdi objektu.

Obsazujeme chatičky a plně obsazujeme společenskou místnost s krbem (4 "pivní soupravy" a pár přidaných židlí). Pro nápoje chodíme ven do ca 24m vzdáleného bufetu s příjemnou, leč pomalou obsluhou. Na etapy podáván řízek s bramborem a okurkou. Jako host se dostavila Marka Perglerová i s houslemi, aby zejména po půlnoci ukázala, že to s nimi [yt-nw:_g1Zx6oOu5c Marka Perglerová::Odkaz otevře nové okno s videem nahraným na youtube][yt-nw2:stále opravdu umí] (Montyho čardáš, Love Story, ...).

Skoro celou noc i dopoledne pršelo, což přesvědčilo tucet z přítomných k předčasnému odjezdu. Zbytek se vydává "nalehko" do Plas. V lesích propuká další houbové šílenství. Vyřčeno heslo "Sbírejte jen rarity!" V Plasích vzpomenuto, jako již nejednou, na účastníka řady půltých Stezek Jirku Tátu Jenče, s nímž proběhlo nedávno právě v místní obřadní síni rozloučení poslední...  Po obědě se rozdělujeme: menší skupina jde do kempu pěšky (ca 14km), většina se projde kolem Střely (vody je dost, ale na fotkách to příliš akčně nevypadá). Roman si prohlédl Plasy a Leoš obtěžkán houbami odjel do Prahy.

Druhý večer v Kralovickém kempu je téměř "půlkově ideální" - zbylo tu něco přes dvacet lidí, z nichž třetina se držela hudebních nástrojů, další třetina byly ženy a zbytek tvořili překvapivě muži. Honzovi se dokonce bez problémů podařilo po odstranění jedné "pivní soupravy" vytvořit prostor pro tanečky. Popravdě je však třeba dodat, že muzikantů bylo tolik díky hostům ze 13ky, když Saša přivezl basu a Dykovi nezapoměli kytaru. Tento večer se tak stal jakousi exkurzí do 13kových slezin a sehranost muzikantů byla znát. Pravda Tamařiny inspicientské šifry typu 59 B "dole" 13kovým nezasvěcencům mnoho neříkaly, ale dlužno říci, že se přesto dokázali přidat. Celkově povedený večer byl zpestřen 60inami Vládi/t13 a půltuctem lahví sektu "pro vytrvalé".

Ráno jsme po snídani zaplatili pohledávky a vydali se za občasného mrholení vstříc šedým zítřkům s nadějí, že slunce zas někdy přece jenom rozzáří naše tváře.

K tomu dodatek od Hanky:

No a naše (tedy Martiny a moje) úterní odjezdová kořistnická výprava za lesním bohatstvím (houbami) dopadla...jak jinak než.....no - les samá houba, nahoru dolu, nahoru dolu, dřep, roští, jééééé praváci !!!!!!!!!, a tady takýýýýýý !!!!!!! ..............a...............a pak nám ujel vlak. Ten ve 14.35. On tedy nejel. A vlakobus taky ne. Tak jsme si těch 10 kilo hub poponesly asi 10 km....jóóó, hamižnost se nevyplácí. .........Ale užily jsme si rojeníčka .............to jo.. ....

Další odkazy:

Sdílej to!

  • 25. Stezka ...a 1/2 - 24.-28.9.2010
  • 0 komentářů
Be the first to comment