Zabíjačka - 25.-27.3.2011

V Dolních Habarticích se zase špejlovalo, fotilo a Můra přidal vyprávění…
…Vláďa zaznamenal i něco [yt-nw:JhAM3VeGaeA Video [4:48]::uložené na youtube.com, kde jako bonus vystupuje na parketu pan ředitel za doprovodu Modrých Škatulí, se otevře v novém okně][yt-nw2:pohyblivých obrázků]...

Abych jenom nelamentoval, chtěl jsem si to užít - a tak jsem si to užil. Do Habartic jsem dorazil ve čtvrtek v 10 večer a Pepíček s Mirečkem už byli v plné práci. Hned jsem se přidal, loupali jsme kůže, krájeli sádlo, maso do guláše, pekli žebírka a dokonce Pepíček ve 3 ráno sundával z plotny hotové škvarky a guláš. V pátek ráno začalo porcování a masa. Při vykosťování kejty, když se musí oškrábat z kosti všechny možné šlachy, přeřezat kusy masa a plno dalších úkonů, jsem si uvědomil, jak to mají doktoři těžký, když vymění kloub a zas to musí všechno nalepit zpátky. Nicméně musím konstatovat, že Pepíček je jak dirigent orchestru. Kusy masa padají na několik hromad - ovar, pečeně, plátky, rolády atd. My s Mirečkem jsme to krájeli na menší kousky, naklepávali, nakládali a pod dohledem mistra kořenili.

Jedna z nejdelších a nejotravnějších prací bylo loupání několika kilogramů česneku (čínského). K večeru jsme postavili brutar a začali vařit ovar. Mezitím jsme vyráběli nádivku do rolád a špejlovali střeva. Zničeho nic se objevila Cilka, která přijela vlakem a hned špejlovala s námi. Musím říct, že jsem jí po dlouhé době rád uviděl. Se soumrakem přijížděli další účastníci a hned začalo být veselo, zvláště pak co dorazil Něměckej Franta si hned po příjezdu postavil notový stojánek a hrál nám k práci. Nicméně musím kostatovat, že už začíná být v Evropské unii bída, když i Němci váží dlouhou cestu do Čech, aby se tady nažrali.

Zatímco si příchozí nandávali guláš, uvařil se ovar a Pepíček rozhazoval maso na jitrnice, jelita a na tlačenku. Míchali jsme jednotlivé směsi, přidávali koření, buchty, krev, plnili pytlíky tlačenkovou směsí a střeva prejtem. Práce šla od ruky, protože pracovníků bylo přehršel. Kolem 2. hodiny vytáhnul Pepíček poslední várku jitrnic z hrnce a bylo hotovo. Hrálo, zpívalo a tančilo a pilo se do skoro do rána. Tatínek nám vychystal krásnou pípu, pivo bylo studené, kořalička tekla proudem. Ráno se vstávalo většinou až v poledne. K obědu se podávala skvělá roláda s vařeným bramborem. A taky začalo pršet, což byl dobrý důvod ke zrušení plánované vycházky do okolí a klidné přípravy na odchod do hospody na Škatule.

Zda se tak stalo, nevím, protože jsem ve 3 odjel, obdařen vejslužkou, za dalším dobrodružstvím.

Já nevím, kde se to v člověku bere, ten neklid, co ho tahá z místa na místo ...

Můra

PS. Bylo to moc fajn a všem zúčastněným děkuji za krásné zážitky.