Chotěvický Woodstock 2017
Děti květin v podkrkonoší
Zpočátku to vypadalo, že má Severka hromadu nevyužitých korálků a záhony plné kytek. Nevím, zda zrovna zmínka o volné lásce dětí květin způsobila, že se přihlásil nebývalý počet účastníků, ale určitě stačilo, že Wickie hodlá oslavit nějaké své půlkulatiny.
Letošní tradiční letní setkání u Severky v Chotěvicích se skvěle vydařilo. Účast byla nadstandardní a program přepestrý! Již páteční večer se nesl ve znamení oslav narozenin Dežovy Janinky, které až časně nad ránem ukončil mrazivý dech okolních hor a následná sobotní cyklistická vyjížďka Tour de Výšinka mezi kapkami deště. Ta neubrala účastníkům na síle a odhodlání, byť žlutý trikot nebyl (pouze vzhledem ke kondiční vyrovnanosti účastníků) udělen.
A pak už vypukl v místě konání ten pravý, nefalšovaný – Woodstock! Díky Severčině přesvědčivému a konspirativnímu přístupu jsem ani v nejmenším netušila, co (a jestli vůbec) mohu očekávat! Když se přede mnou otevřela scéna, nemohla jsem uvěřit vlastním očím a jen při pohledu na některé aktéry marně pátrala v mysli, kdo by to tak mohl být a jestli ho vůbec znám? Přišli skoro všichni – snad jen s výjimkou Joan Baezové, která dle historických pramenů byla v době konání festivalu v šestém měsíci těhotenství, což, jak jistě uznáte, vzhledem k našemu věku nebylo lze od žádné z účastnic požadovat! Nechyběl ani Jimi Hendrix, navíc zavítal i Phil Collins, který se sice původního Woodstocku nezúčastnil, ale to jistě jen proto, že o tom nevěděl… Úborová kázeň i autenticita byla dodržena na nejvyšší míru a do nejmenších detailů – chyběl snad jen traktor, který (opět dle dohledatelných materiálů) měl přejet jednoho z diváků, spícího v blízkém poli. Bohužel se nenašel ochotný dobrovolník, který by se pro dobro kolektivu natolik obětoval a skončil svůj život jako pravé „dítě květin“ v rozkvetlém poli. Toto dramatické intermezzo však operativně nahradil Venca S. svou hazardní jízdou kolmo (nikoli však napříč) po železničním svršku nedaleké železnice. Jen marihuána nebyla – jak glosoval Roman, třicítku sjetých důchodců si nikdo na triko nevezme! Ovšem i tuto malou nedostatečnost nakonec napravil Achyl, který mi v hudebním vstupu v závěru večera spolu s autorem písně prozradil, že „Máme doma hašiš“. Inu, aspoň něco – ale do tisku to nepustíme!
Hudební tělesa se střídala podle jistě předem pečlivě sestaveného playlistu, nevynechali jsme snad jediný hudební žánr napříč spektrem, kromě „domácího“ Vency S. a zkušených hudebních matadorů Pepy a Jitky vystoupilo nástrojově multifunkční uskupení Erika s Magdou, ze sousedství zavítal Jowik a Míla, jako sólista zazářil Ctíra se svým dívčím sborem (označeno též jako hodina Ctirael) a ze spřátelených tras nás svým uměním obdařili i Lenka Borgesová (trasa 18) a Tomáš Rozsíval (trasa 13).
Stoly se prohýbaly pod náloží občerstvení a my pod náloží úžasných vtipů – škoda, že jsem si nezapamatovala aspoň jeden jediný! Na druhou stranu výhodou vyššího věku, jak praví klasik je, že se stále dozvídáme něco nového!
Díky, bylo to krásné! Nikdy jsem nepochopila chmurné repliky svých vrstevníků, že, cituji, „už není co slavit“! Naopak! Vždyť při našem způsobu života je nanejvýš potěšitelné, že jsme se toho vůbec dožili! Na závěr neodolám, milí kamarádi, prozradit vám, že stárnout s vámi je mi ctí a neutuchající radostí! Vždyť hlavní ideou hnutí „květinových dětí“ hippies, jež tvořily značnou část účastníků festivalu Woodstock byly mír, láska a porozumění. I v tomhle myslím naplňujeme skutkovou podstatu nejen téhle akce…
V nedělním dopoledni to stručně, leč oduševněle vyjádřil Venca S. ve spolupráci s Jiřím Suchým: „…mně totiž osud nadělil několik (desítek) dobrejch kamarááádůůů…
S úctou
Wickie, 65 (už plus!)
Večeru předcházel celodenní cyklistický výlet po okolních kopcích a vesnicích mezi slejváky i uvnitř nich. Naštěstí nebyla zima, tak někteří mokří ani nenastydli. Přežili jsme i zklamání z uzavřených plánovaných hospod, takže jsme na oběd skončili v motorestu u státovky.
Večer jsme se nastrojili po hipís, abychom překvapili Wikinu odvedenou Václavem "na houby". Byla upřímně překvapená těmi kašpary i hudebními vzpomínkami kytarových producentů Václava S., Erika G., Ctíry , Pepy a Tomáše. Kašpaři nakonec měli srandu i sami ze sebe a hudební večer byl zdařilý - vystřídalo se několik vedoucích kapel - místní, Magda s tahací harmonikou a kytaroví producenti.
Nedělní ráno překvapilo sluníčkem a proto byl vybrán cíl cyklovýletu ke koupališti, kde už ale bylo teplo na krátké koupání jen pro ženské, slejvák jsme úspěšně přečkali v hospodě "Severka" na obědě s poněkud popletenou obsluhou. Děkujeme hospodářce za obětování chalupy.
A ještě Severčina omluva
akce Chotěvice začala asi před deseti lety - v zimě pro běžkaře, v létě pro cyklisty. Někteří cyklisti po nějaké době kola odložili, ale jezdí dál. Vždycky si užijeme hodně legrace a smějeme se celé dva dny. Tentokrát to bylo obzvlášť vydařené. Je mi jasné, že našinec želí každou legraci, u které nebyl. Moc ráda bych vás všechny pozvala, ale kapacity jsou omezené. Na půdě by se možná na karimatce ještě pár lidí vyspalo, ale parkování bylo vyčerpáno (13 aut) a co je nejvíce limitující, je malý septik dimenzovaný pro čtyřčennou rodinu na víkendové používání. Záložní suchý záchod byl též plně vytížen.
Budiž vám ale útěchou, že jsme na vás na všechny mysleli a dali si panáka (kromě Wickiny) i na všechny čtyřkaře. Jsem přesvědčena že za dalších 5 let až bude Saša slavit kulatiny, určitě zase něco vymyslí, abychom si užili spoustu legrace a aby mohl přijet každý. A tak se omlouvám všem, kteří tentokrát s námi nebyli.
Fotky do alba přidali ivsi, Severka, Lojza a Hanka. Dole jsou dvě Romanova videa.
Související