Benecké běžkování a oslavování 13.3.-15.3.2015


4kové Benecko tentokrát zase na sněhu, poprvé i v beneckém útulku pro psy a pejsky.

Po loňském bezsněží to letos přeci jen vypadalo optimističtěji. Účastnící běžkami vybavení se všichni dostavili na tradiční odjezdový post na Skalce včas, takže jsme vyjeli v kulantních 17:10hod. Přihlašování tentokrát proběhlo v několika vlnách, koncem února bychom jakžtakž zaplatili autobus, v posledním týdnu před odjezdem jsme museli objednat autobus větší a piva víc..... Na Skalku přijela luxusní velká Setra - luxus pro 49+2 osoby, ovšem zařádila i chřipka, tak nás nakonec  jelo 44.

Po cestě sněhu nevidno, na Benecku kupodivu vidno, sice žádná slavná kvalita, ale byl. Na parkovišti se tradičně společnost rozdělila na hospodskou a chatovou partu. Fidla naložil a dovezl dolů 2x50+1x30, pípu se díky Pepovi podařilo rychle oživit a tak se mohla začít točit skvělá (!) malorohozecká  jedenáctka. Po „kecacím“ úvodu se nasycení a napojení muzikanti chopili nástrojů a hráli jak bozi (4 kytary, 2 mandoliny, 2 housle, příčná flétna). Malý Rohozec šmakoval a tak první půlka padla krátce po půlnoci. A protože se narazila druhá, museli jsme ihned popřát oslavenkyni Ince (za kterou ta druhá šla), byl první oslavný chorál a hrálo se k tanci.

Ráno posněhávalo a bylo zataženo a tak nekonání slíbeného odjezdu busmo na Mísečky snad nevadilo. Lid se vydal do stopy převážně směrem na Mísečky přes tradiční Rovinku. Dole sníh za moc nestál, ale ve vyšších sférách se jezdilo pěkně. Mně a několika dalším bylo líto špinit běžky klistrem a tak jsme vyrazili pěšky (Rovinka a Pirát to jistili).

Sobotní večer měl hlavní téma – Inčinu oslavu narozenin. A jaké bylo téma? Za ty roky co na Benecko jezdíme už víme, co se v chatě nesmí: jíst v ložnicích, kouřit mimo kotelnu a vozit s sebou psy. Pro Inku jako chovatelku a krotitelku psů i pejsků byla tahle poslední podmínka nejkrutější. A tak jsme pro ni otevřeli na chatě psí útulek „Tančící tlapka“, který byl zabydlen 18 rasami: basset, lajka, čau-čau, akita-inu, španěl malý, voříšek, yorkšír, zlatý retrívr, skotský terier, staford, pudl, rotvajler, jezevčík, knírač malý, knírač velký, lapinkoira, německý ovčák, bernardýn. Šestnáct mužskejch a vnoučata Kristýnka s Matějem si připnuli na trička pejsčí jmenovky s portréty svých ras a vytvořilo poprvé na chatě krásnou psí smečku, která nádherně štěkala do oslavného chorálu. Inka si převzala putovní pohár se šampusem, tričko 4x15 a vyzkoušela poslušnost smečky (na  sedni! a lehni! okamžitě zareagovali pejsci-vnoučata ...), pak při songu o narozeném štěněti si vyzkoušela taneční schopnosti psů z útulku. Potom si vybrala  čtyři (kolik, kolik...) nejlepší, kteří se vydali vyčuchat pro ni dárek někde na chatě ukrytý. Psí čichači brzo přinesli velkou černou krabici, ve které byl ukryt kolovrátek (žádná dekorace – fungující, na předení ). Díky patří Romanovi za nápad i realizaci.

Večer pokračoval za krásného hraní, podobně jako ten předchozí, do 3hod., zahrála nám i Erika na kytaru a taky Franta Kr. Poslední třicítka došla kolem druhé hodiny. Oslavenkyni a oběma Jirkům Šl. díky za těch 50+30.

Přes noc napadlo trochu nového sněhu a ráno stále drobně posněhávalo, i přes zataženou oblohu se dalo vyrazit třeba na Žalý. K dopolední pohodě zahráli Šéfíček a Franta Kr. Dopíjet soudek se tentokrát nemuselo a tak se jen dovybíralo. Bylo nás tentokrát 51 (na 2 noci 46, na 1 noc 5) z toho 5 dítek. Tradičně byli s námi krom domácích i kamarádi z jiných tras – 14, 17, 12, 10, 26 (celkem 10), kteří se zapojili do hraní i narozeninového blbnutí.

Závěrečný úklid už umíme a zvládli ho za hodinu. Díky patří i automobilistům Dejovi a Fidlovi za dopravu darů i soudků a odvoz toho, co jsme do odpadu naházeli. V plánovaných 16 hodin jsme vyjeli z parkoviště, po cestě zpět vykouklo i slunce. Po šesté už jsme se loučili na Skalce.

Díky všem účastníkům i beneckým majitelům za opět pěkný víkend. Za rok nashle zas na čtyrkovém Benecku.

MaPe

Sdílej to!

Be the first to comment