4ková dovolená 2024

Jaké to bylo 3.-10.8 '24 na dovolené z pohledu Můry? Doplňujte, komentujte.
Fotky poslal Jasánek a Jirka U. Začleněn komentář.

Na letošní dovolené se nás sešlo kolem 40. Stav se lehce měnil, podle toho, jak lidi odjížděli a přijížděli. Nejvíce nás bylo 44. To do-od jíždění mi trochu vadí. Dovolenou si děláme proto, abychom my, co jsme spolu prožili velkou část života, spolu byli, užili se těch pár dnů, prožili nové zážitky. Někdy se to dá pochopit, ale výmluva typu: "Já už nemám dovolenou, mám něco jiného, apod." je pro mě jasným signálem, že se na vás přijedu podívat, ale někde jinde je mi líp. Zvláštní je, že tyto výmluvy mají zpravidla titíž lidé.

Nicméně abych jenom neplakal, užili jsme si dovolenou hezky. Navštívili jsme Písek, Blatnou, kde jsme si vzpomněli na Ledvinku a jejich pórkové pole, a prošli, či projeli na kole zdejší krásný kraj plný lesů a rybníků. Houby nerostly. Hospody jsme měli tentokrát k dispozici dvě, vzdálené od sebe pouhých 200m. Obě vlastnily dvě sestry, Jitka a Mirka a zezadu to šéfovala jejich matka Zobalová. Tož jsme návštěvy střídali. V jedné byla lepší akustika, ve druhé zase lepší taneční parket. Muzika hrála krásně a muzikantů bylo jako máku. V jednu chvíli jsem jich napočítal 13 a to ještě dva byli na střídačce. Trochu se to pokazilo v závěru, protože přijel na 2 dny jeden dobrej muzikant a ti, co to táhli celý týden šli na vedlejší kolej. Páni muzikanti, chtělo by to, abyste se někdy sešli u stolu bez kytar a zkusili se dohodnout. Když už to nejde společně, tak aspoň na nějaké formě střídání. Zvláštní je, že ti opravdu dobří muzikanti (Vláďa Tomek, Martin, Franta K. apod.) hráli či hrají s každým a nikomu nic nevyčítají, i když to občas neladí. Takovej Franta, když se ztrácí rytmus, tak zadupe a hraje dál.

Slavnostní nástup se vztyčením naší vlajky obstarala vnoučata od Dany, Hanti a syn Vašík, který se v houslích znovu značně vypracoval a dostával i sóla. Jeden večer hráli s Fidlou PODRAZ a bylo to úžasný. Sám bych to lepší nezahrál. Závěrečné stažení vzali na svá bedra nejmladší členové zájezdu, protože děti odjely. Vlajku obstaral jako vždy Lojzík, který tentokrát musel vyšplhat na borovici. Nápojem dovolené se stala Milavská hořká, s níž jsme také provedli poslední přípitek. Mějte se fajn a když Pánbu dá a zdraví dovolí, TAK se za rok zase sejdem!

Sepsal Můra

Mura (IP:176.98.252.25)

pondělí 19. srpen 2024 22:28

   Ve svém povídání jsem zapomněl na úžasnou akci Jirky Utitze. Jirka nám zorganizoval asi 12km dlouhý rafťácký sjezd řeky Otavy ze Strakonic do Štěkeně. Přihlásilo se nás skoro víc než 20, a tak jely 4 rafty. Vždy zkušení promícháni se začátečníky. Pro mě to byla životní premiéra. Jeli jsme s Janičkou a Dejovic rodinou. Jezy, kameny, olej, vrby, peřeje, háček… To všechno jsem cestou pochytil. Jinak raft je značně nepohodlné vozidlo. Nízké sedačky a teče do něj voda. Já vzhledem k současné špatné pohyblivosti jsem dosti trpěl a diváci z toho měli srandu. Nicméně celkový zážitek byl fajn, cestou jedna zastávka na pivko a nakonec závěrečný jez a krásná vodácká hospoda. Sláva Jirkovi za iniciativu. Můra