NORA 2000 - 26.-29.2.00

Lojza B. líčí, jak si vyjel na tuto tradiční komorní TAKovou akci.

Sám se divím, že žiju a že jsem přežil akci, kterou někteří z Vás stejně jako já, dobře znají z mladické minulosti. Svého času jsme totiž přestali provokovat naši stárnoucí tělesnou stránku a přestali na Noru jezdit.
No najednou čas oponou trhnul a najednou je tu chuť asi si něco dokázat . Tak po předchozí jakš takš průpravě na běžkách (mimo jiné na Spanilé jízdě) a po ubezpečování Mirka S., že si vyhovíme a že se nezabijem, jsem se rozhodl, že to zase zkusím.
Ani jsem se moc nepřipravoval, vyhrabal historické propriety - tehdy nejmodernější péřový spacák, hliníkovou lopatu, kotlík, krosnu a původní noční oblečení (ale už je jiná doba, co hřálo nehřeje, byla mi zima).
4 stateční s neforemnými zavazadly a lyžemi - Mirkové S. a P.(6ka), Vlasta M.(13ka) a já(4ka) jsme zaplnili autobus do Vyššího Brodu. Cesta ubíhala jarním prostředím až do cíle, kde na nás cikánky v podprsenkách koukali jako na blby - po sněhu v tomto nejstudenějším místě ČR ani památky.
Tak jsme pěšky vyrazili kolem kláštera nahoru, cestou na jarním sluníčku sundavali oblečení. V huustém lese ani stopa po sněhu. Až potrhaný divý muž s ženským hlasem a kusem dřeva nám dal naději, prý kdesi nahoře na Kapličkách nějaký sníh je. A skutečně na hřebeni, kam domoredec nevstoupí, byl - v lese občas zem, občas sníh a jaká radost na planinách jen sníh.
Večer se bílížil a my toho měli plný kecky - ty bágly táhly k zemi. První noc jsem zařídil v mě dobře známe krajině - otevřený srub po letních táborech s kamny, stolem, lavicemi a půdou s kovralem. Po kouřovém začouzení nás překvapila skupina 6 mladých z širšího okolí - mladá děvčata s klukama - kteří sem přišli nocovat. Trochu jsem jim záviděl. Trochu zabrnkali na kytaru a protože je překvapila zimní krajina a byla jim zima šli brzy spát a pořád jektali zimou. Stručně dál: sníh byl i když pomalý, batohy byly těžký, slunce jasno, jeli jsme mimo civilizaci podél hranic, další noc na zmrzlém jehličí a krásný oheň, směr Nová Paka , počasí nádherné - Mirek P. večer do práce - my do lesa, velký jelen, měkké čerstvé jehličí a malý oheň, hvězdy nad hlavou, ráno batohy na nádraží, Medvědí stezka, málo sněhu, vlak za hodinu - my 8 km daleko - běh starců = utrpení, špinaví, upocení, žízniví, stop koně s vozíkem = záchrana života a vlaku, není čas na žízeň, v Českých Budějovicích není normální hospoda na nádraží!! jen čistá picerie poblíž-fuj.
Bylo to krásný a za roku musím zase (ale s menší zátěží, tj. spacák s dutými vlákny)...