Lochovice 11.11.2007


Letošní cesta za Ferdou a Havrlíky do Lochovic na mlejn mně připadala jako předčasné Dobytí severního pólu jižní cestou.V určený čas se nás v hale hl.nádraží sešlo 10. MaPe, Voj, Irča, Cilka, P+J Musilovi, Michal pamětníky zvaný Rogeres, Kosák s Pindruší a Kryšpín. Můrovi a Mirka T. byli ohlášeni na Smíchově, takže nás bylo dohromady 13. Počasí venku bylo, že bys ani holuba z rekonstruované nádražní haly nevyhnal a tak byla zvolena dopravní varianta b). Přímo do Lochovic, na hřbitov, do hospody na oběd a na mlejn.
Cestou s dvojím přestupem zanechal Můra u výpravčího v Berouně pozdravy pro Tondu Zelenýho a počasí se na chvíli vylepšilo natolik, že někteří neukojení polárníci se začali rouhat dopravní variantou a), tj do Hořovic.
Při vylodění z lokálky v Lochovicích však již byl zase připraven krutý severní vítr spolu s deštěm. Na hřbitově jsme museli použít veškeré naše zálesácké dovednosti abychom vůbec zapálili svíčky. Zavzpomínali jsme, položili věneček a vyrazili za vidinou šéfem slibované vyhřáté hospody V záběhu s teplou stravou.
Ta dle internetu otevírá i v neděli v 10 hod. Ouha. V neděli otevírají až ve 12 a po včerejším posvícení dokonce až v 15 hod, navíc se v neděli nevaří. Když pak ani Můra nepřesvědčil ve vedlejší hospodě občana tmavší pleti s kýblem a koštětem v ruce, že v tomto počasí je povinnost útulen vzít polárníky pod střechu bez ohledu na nějakou otevírací dobu, vyrazili jsme do víc jak míli vzdálené Lhotky. Bohužel běsnící živly vyrazily stejným směrem, jen tentokrát s daleko větší silou. Promočení a zmrzlí jsme se všichni postupně došourali do hostince U Prejzků, který měl kupodivu otevřeno a i nabízel dostatek teplé stravy. Pojedli jsme, něco málo popili, takřka usušili svršky a mohli se spustit s kopce rovnou do mlejna.
Pepíček s Janinkou odešli zpět do Lochovic na vlak, pod záminkou jakési martinské husy, my ostaní dorazili něco málo před třetí k Havrlíkům. Ve včelíně již bylo nachystané občerstvení a za chvíli se objevili i synovci. Vavřinec s trubkou a ten druhý (zase jsem jeho jméno okamžitě zapomněl) s basovkou a velkou aparaturou. Jirka vytáhl banjo, domnívám se, že poprvé od květnového "hraní ve mlejně" a byla muzika.
Domácí hudební uskupení nám pak zahrálo přehršel známých melodií s pro nás méně známými texty. My jsme jim zato přednesli nějaká 4ková moudra, kterým zase asi oni ne všem porozuměli. Podvečer příjemně uběhl, někteří vyrazili již na vlak ve 1/4 na pět, zbytek pak odjel ve 1/4 na sedm. Havrlíkovi slíbili, že se pokusí přijet na Mikuláše, my jsme na oplátku slíbili, že se necháme opět zjara pozvat na "hraní ve mlejně".

Voj.

P.S. Linda chodí do tanečních a prý se díky tomu rozmluvila, Matouš drží dál bobříka mlčení.

Sdílej to!

Be the first to comment