Mareček v Klokánii I.
Mareček Kos/ousel se toulá s Petrou po Klokánii, krom několika fotek poslal i pár poznámek o zabydlování, bydlení, zakoupení bicyklu...
No takže se dostávám ke kratší revizi života v Klokánii. Teď jsem tu deset dnů a zatím jsem, respektive jsme, ve fázi bydlení. Zřejmě to dopadne tak, že budeme sharovat třípokojovej baráček. - jelikož to píšu dýl, tak už ho sharujem. V praxi to vypadá tak, že po zaplacení bondu, což je něco jako záruka po dobu užívani bytu či domku a odpovídá to zhruba 4 násobku týdenního nájemného a zároveň po zaplacení dopředu dvoutýdenniho nájemného se člověk může nastěhovat. Před ukončením bydlení v budoucnu se bond vrací zpátky. Množné číslo ohledně bydlení je na místě, neb budeme zřejmě bydlet ve složení CZ/brasilia/CZ. Shánění bydlení není easy neb to nefunguje jako v cz systémem zaplať a stěhuj se, alebrž je třeba zaplatit zmíněné bondy a předplacené nájemné, což umrtvuje peníze a zaroveň je třeba zažádat. Vlastní zažádani je taky pakárna, neboť člověk musí splnit 100 per cent points. Zajimavé je, že u každé realitky je tato hodnota nastavena relativně jinak. U někoho stačí například pas a řidičák, obojí za padesát procent. Jinde chtějí ještě třeba rodný list nebo medical care nebo bankovní konto. Nebo ještě něco navíc. Další záležitostí jsou reference. Musíte uvést někoho jako referenční osobu. Čili když se s ním předtím nebo těsně potom domluvíte, prohlasí o vás, že jste před pěti lety zachránil zeměkouli, je vše v pořádku. A to stačí. No comment. Takže pokud uvedu někoho z vás jako referenta, tak se pak nedivte. Klidně uveďte že jsem zachránil zeměkouli. Ja se bavím a udávám zásadně referenty v CZ, nejradši CZ tlf. čísla. Jinak emaily. Stejně se mi to zdá na hlavu, když budete mít reference jako pán bůh a nebudete platit, je jim to na houby. Naopak bez referenci s milionem dolarů na kontě je to obráceně. Jenže prostě zažité zvyky jsou zažité zvyky a s tím nehnete (drží se jako hovno košile -:)) ).
zakoupil jsem sobě kolo. Pánské, jízdní, silniční, černé, neobyčejně hnusné a ve stadiu rozkladu, s prasklou duší. Neobyčejně nevhodné do zdejšího provozu, kde jezdí jako, pardon za ten výraz, kreténi. Kreténi proto, že jakmile padne zelená, šíleně to vohulí, asi tak na osmdesát kejs za hodinu a za sto metrů stojí na další červené. Silnice jsou zde na hlavní silnici třípruhé a cyklisticky je to zvladnuté asi jako v rusku. Dále zakoupil jsem sobě novou duši, zámek na kolo - má větší hodnotu než kolo bez ohledu na cenu zámku či kola, opravu na lepení duší - má větší hodnotu než duše v případě, že píchnete kolo. Další náklady spojené s kolem byly cca pět dolarů za autobus, když jsem jel pro kolo. Jel jsem ale pouze kus, neb dále jsem šel pěšky, neb rockhamptonské autobusy jezdí jako za jakeše nebo ještě hůře. Pěšky asi tak dva kilometry. Tam, co končí město, kopce se začínaji zvedat, hadi se začínaji plazit a pěší chodec se začíná taky plazit, páč je úplně blbý a jde někam přes pravé poledne, jako já. Prodávající občan byl milý, měl zlomené obě nohy, neb neumí jezdit na motorce a díky tomu prodává zřejmě i to kolo. No nekupte to za dvacet klokaních dolarů. Smutným faktem je, že kupní cena se zdvojnásobí tím, že kolo musíte opravit. Což jsem činil za využití nářadí, chlazeného pití a vlastní pomoci prodávajícího. Zdařilo se. Otázka jenom kdy se to rozpadne příště. Jelikož jsem si musel koupit soupravu na lepení kol, tak ten troufalec co prodával tuhle herku za dvacet baků dokulil ještě helmu, která je tady povinná. Takže jsem bicyklista. Uvidíme jak dlouho mi to vydrží. Vzhledem k systému provozu, systému autobusové dopravy, vedru a cenám benzinu asi dlouho ne.
O čem se tady teď píše and hovoří. Jednak lokální QLD volby. Po zhlédnutí presidentské volby v cz jsem to s klidným svědomím vypustil bez ohledu na fakt, že zdejší politická kultura je asi tak o tři stupně výš. Zajímavější je to co se stalo nedávno v byron bay kousek od hranic QLD a NSW. Tři rybáři ztroskotali cca 14 km od břehu. Zachytili se na malém kousku skály nad vodou. No a ten jeden z nich plaval těch 14 kiláků ke břehu. Totálně dehydrovaný se dostal na pláž u byron bay a zavolal pomoc. Záchranný vrtulník našel už jenom jednoho z těch dvou na skalisku. Nicméně obapřeživší jsou teď hvězdy všech tv show. Moudře pláčou do kamer, jak jim ten třetí chybí. To je sice smutné - jednak, že jim chybí, jednak že jsou terčem všech TV (vzpomínám si na příběh našeho cz bezdomovce z přelomu roku), nicméně uplavat 14 kiláků a ještě mít štěstí na vodní proudy, to se, a to si přiznejme zcela otevřeně, nestává každý den. Další interesabl věc. Objevili zde loď potopenou za 2WW 1941 jménem Kormorán. Německou. Vo tom žádná. Po němcích tu nikdo moc nepláče. Ale ta německá loď se potopila v souboji s ozi lodí HMAS Sydney. A ještě dnes se tu najdou potomci či příbuzní námořníků, co zahynuli na HMAS Sydney. A jelikož našli teď Kormorána, tak je velká šance, že najdou i Sydney. Je to cca dva a půl kiláku pod vodou. Nicméně už aspoň vědí kde hledat. Pochopitelně záběry roztřesených babiček s fotkou jejich syna vojáka či jinak zpřízněného příbuzného plní přední stránky novin, jako je např. celoaustralský The Australian. Why not. Tak. Toliko atsjuda. - jelikož to píšu déle, tak mezitím se našla i HMAS Sydney. Kupodivu kousek od Kormorána.
Stále ještě si člověk musí zvykat na levý provoz. A stejně jako před lety si na to člověk jen tak nezvykne. Jdete přes ulici, už - SPRÁVNĚ - koukáte prvně doprava a pak jdete přes další pruh, koukáte - SPRÁVNĚ - doleva, no jenže nějak instiktivně se kouknete doprava, jak to máte zažitý z Evropy, kdyby přece NÁHODOU něco jelo. No je to úsměvné. Do té doby, než vás něco přejede.
Dneska je devatenáctého března a tudíž slavím své narozky. Prosto takaja žizň. Je to o to lepší, že dnes jsme se nastěhovali do nového domu, možná časem pošlu i fotky. Takže narozky, novej domeček a ještě lokální malá oslava. Takže na zdraví !
SIMky v Klokánii: prodají vám simku. Fajn. Strčíte do mobilu. Fajn. Mobil je nezaheslovaný. Zadáte tedy moudře heslo. Což ale zdejší simky moc neumí: nové heslo to nepřijme a po třetím zadání se ten krám zablokuje. Upozorňuji, že jsem si dával dobrý pozor na to, co tam zadávám. Nevadí. V Evropě vám defaultně dodají PUK a PUK2. Zde tomu tak není. Takže šupky dupky k operátorovi, mám Optus. Přiměřeně moudrý člověk by očekával, že se budou snažit a zařídí to. Nicméně funguje tu něco jako privacy, takže musíte volat na toll free linku, poslouchat nějaký zoufalý písně asi deset minut. Pak se ozve operátor a ještě moudřeji s vámi hovoří. Než jsme z nej vydupali PUK na dva MT, trvalo to přesně 37 minut na telefonu. Naštěstí, jak řečeno výše, toll free. PUK2 v Klokanii neznají. Nechť žije globální technologie a operátoři. Ale nechť! Teď to funguje, tak panbu s tím krámem. Pro mobilisty číslo mýho mobilu jest plus 61, tj. volačka do Klokanova a pak 042 33 99 098
Ještě k bydlení. Jak výše řečeno, najmuli jsme si barák. Tři pokoje. Barák stojí celý na kůlech a dole je tak metr osmdesát vejškově místa na dvě garáže a storage place. Takže hezky lezeme do schodu do "prvního patra". Velkej living room, kuchyň a tři pokoje. Ještě zkusíme najít nějakého nebožáka, co by s náma bydlel, abychom snížili náklady. Tahle legrace stoji 240 klokaních dolarů za týden. Zatím jsme tři, doufám ze brzy budeme čtyři. Barák byl totálně bez nábytku. Tak jsme koupili u salvation army shopu stůl a tři židle. Jak to dostat ze shopu do baráku? Je to asi 800 metrů pěšky. Tahat to v rukách není nic moc v tomhle vedru a cestu vám kříží tříproudá dálnice. Nakonec jsme to vyřešili nákupním vozíkem z woolworthu. Dálnice se nám sice nevyhla, ale zato jsme pobavili čekající frontu aut na červenou - že vůbec jdeme pěšky a pak tu už asi dlouho neviděli někoho táhnout stůl na nákupním vozíku.
Jinak dům: Vzadu zahrada, dokonce posekaná. A vepředu před barákem leží přejetej had. Radši jsem nezjišťoval, co je to za potvoru. Za poslední tři dny už druhej přejetej nebožák hadí říše. Vzhledem k tomu ze v Klokanově žije cca 240 druhů hadů a z toho je asi 160 jedovatých, asi bych nezjistil, co to je zač. Další lahůdkou je zdejší pavouk red back, proč toto pojmenování, je zřejmé již z názvu. Něco podobnýho, jako se australanům říká redneck. Taky bez komentáře :) co se tyče redbacka, je údajné nejjedovatější a dost lidí na to prý umírá. Méně jedovatý, ale o to nebezpečnější je funnel spider. Nebezpečnější je proto, že jeho jed nepůsobí na jednu složku, ale působí asi na pět složek v lidském těle, tedy např. na červené krvinky, rozpad tkaní atd. Kvůli tomu na to do nedávna nebyl žádny protijed a smrt tímto způsobem je drsná. Postupně vám odpadávají kusy kůže a masa a po nějaké době zemřete. Viděl jsem fotky. Lahůdka před nedělním obědem. Teď už na to prý něco mají, ale není prý jisté, že to odblokuje všech cca pět složek, na které to působí. Důvod je ten, že při objevování protijedu vymysleli vždycky něco na jednu nebo druhou složku, ale ty ostatní se nepodařily. Tak tohohle broučka tedy potkat nemusím. Btw. Říká se mu funnel spider, páč jeho pavučiny mají tvar trychtýře a moucha, která tam vletí má prostě smůlu.
Všude jsou zde ještěrky a gekoni. Mimo jiné nám lezou v kuchyni. Viz foto. Taky je krásná fotka, jak nám leze gekonek po vnějším skle okna:) - vypadá to jako díra v okenní tabulce ve tvaru gekonka. Jinak gekonci jsou bezva, tuhle jsem luxoval a jsou na nás tak zvyklí, že se dá luxovat cca 10 cm o nich a vůbec jim to nevadí. Musíte si dát ovšem majzla, abyste nebohého gekonka nevysáli -:) na druhou stranu byste byli sami proti sobě, páč ty 4nohý mrchy nám zase žerou mouchy, takže to funguje jako symbiosa.
Na dalších fotkách, co přikládám, je mimo jiné můj vejlet na kole do místní botanky a zoo (jasně, že klokani a koaly, mimo jiné:)), překročení obratníku kozoroha, želvy žijící v rybníce za botankou, zdejší reka zvoucí se Fitzroy river - je hezky zabahněná po povodních, co tu byly minulej měsíc a jedna fotka je pohled na centrum a nejvyšší horu Mt. Archer v okolí města mající 604 metrů. Jakožto prémii máte jednoho pavouka, co nám natahoval pavučinu ve - "sklepě" - v této chvíli se již jedná o past simple.
Podnikli jsme výlet na nejvyšší horu Mt. Archer. Cca 7 km pěšo, z toho pět do kopce. Viděli jsme cestou asi patnáct přejetejch hadů a asi třicet přejetejch ropuch. Pro ukázku vám zasílám fotku - jak to vypadá s hadama na silnici, pár fotek z výletu na Mt. Archer, jak velký tu jsou kokorouči ve srovnáni s krabičkou cigaret a taky, jak to vypadá, když se sejdou tři gekonci u nás v kuchyni. Boj s kokorouči je ale neverending story, takže já je ignoruju a vostatní jsou z toho na prášky a zakoupili zabíjecí spray na domácí havěť. Používají to na pavouky, kokorouče a jako vedlejší efekt taky proti nám všem. Něco jako pasivní kouření? -:)
Ještě jedna věc. Teď tu byly lokální QLD volby. Rockhampton a okolí má asi 60.000 voličů. Nicméně voleb se zůčastnilo asi 20.000 voličů a to i přesto, že když nejdete k volbám, platíte pokutu cca 30 klokaních dolarů. Pokud se jedná o lokální volby. Pokud jde o federální volby, je pokuta větší. Takže i zde je to se zájmem o politiku špatné. Nicméně důvody tady a v CZ budou trochu jiné.
To je asi tak všechno co mě teď napadá, takže zase někdy. So long_m.
Psáno řádově v termínu 17-24. března osmého roku/ omlouvám se za některé eventuální méně logické vývody, ale už se mi to nechce číst znova zpátky. Ps: nesnáším widle vista !!!
Související