Vašek 50 v Lokádě - 4.4.2009


aneb kterak si "Lehce Vypelichaný Vlk" Lomič své 50iny připomenul...
doplněno o Petříkův proslov, o pár zpřesňujících poznámek... a přiloženo Vaškovo poděkování


Přípravě akce věnoval oslavenec a zejména organizační výbor v čele s prezidentkou Wikinou náležitou péči a lze říci, že vybrali dobře. Nejen co se týče podniku, ale i skladby jídla a pití.

Hosté se na 4kový státní svátek (4.4. sic!) začali trousit opravdu již kolem 4.44pm, aby kolem šesté restauraci zaplnili. I kostýmová kázeň byla na slušné úrovni, byť se - i vzhledem k teplému počasí - dostavilo daleko více zástupců z teplejších krajin než třeba z Laponska či Sibiře. Občerstvení bylo voleno citlivě a ukázalo se, že vepřové řízečky, rolády a další, zapíjeny zlatavým mokem, mohou chutnat i návštěvníkům akce, kteří, alespoň podle oděvu, přišli z muslimských zemí...

Petříkův proslov...
Tak jsme konečně tady - na jihu Afriky v buši Namibie. Mohli jsme se také sejít v severní nebo jižní Indii, na Sumatře, Jávě, Bali, Lomboku. Taky na Jižním Sulawesi nebo Západní Papuy. Docela klidně i v Peru nebo Ecuadoru, Mexiku, Guatemale, Hondurasu a Nicaragui. A v Brazilii, když už bychom byli v Americe. Mohli bychom také sedět v prachu Etiopie nebo v zeleni Kokořínských údolí. Všechna tahle místa jsou poznamenána otiskem Vaškovi nohy (údajně velikosti 42). Jen ty severní krajiny zatím ve výčtu nejsou. Z Vaškovi blízkých zdrojů však víme, že se začal intenzivně věnovat snowboardingu. Že by příště vyměnil jaguáry a varany za lední medvědy a tuleně? Útěk na snowboardu před upalujícím ledním medvědem by myslím seděl jeho adrenalín milující povaze. Ale zpět.
Proč jsme vybrali mezi všemi možnostmi zrovna tohle místo v buši Namibie? Ano přátelé, tady se to v roce 2007 stalo. Nevěřte opicím. Tváří se, že jsou našimi blízkými příbuznými a taky se tak chovají. Naši příbuzní taky často mají dojem, že jim musíme dát všechno o co si řeknou. Příbuzní se občas zeptají, opice nikdy. Ta opice se nezeptala a vzala si co chtěla. Zkrátka ty Vaškovy kazety s natočenými filmy z cesty po Jižní Africe tu přece někde musí být !! Co by s nimi dělaly? Cožpak v téhle rozvojové zemi má video už každá opice? Je tu ještě jedna možnost, šeptem připustíme, že by za tím mohla být konkurence. Pana Miroslava Zikmunda vypustíme, ale co všudypřítomná National Geographic? Ukecat a podplatit pár opic ...? Nebo taky pár zdejších věčně hladových domorodek ??? Nevím jak kdo, ale začínám mít strach.

Po "Jarmile" povolala Prezidentka organizačního výboru Wickie slečnu Jarmilu, aby tato vnadná orientální tanečnice vlila oslavenci svým uměním do žil novou sílu. Jak už to v takových případech bývá, oslavenec byl zpočátku překvapen, ale patrně když si uvědomil, že k jeho znásilnění na veřejnosti neznámou dívkou, alespoň v tuto chvíli nedojde, viditelně pookřál a začal se bavit.

A pak začala tradiční 4ková zábava. Handicapovaného Loru (zraněná ruka) u basy důstojně zastoupil Bundáš. Zhruba po hodině začaly i 4kové gratulace. Mezi prvními k oslavenci přistoupily dvě blondýnky, zřejmě až z dalekého Džaponska, a velmi uctivě mu přednesly cosi, co znělo jako "otanžóbi omedetó gozaimas, nihon ni kite kudusáj, do do" a předaly mu to i natištěno ve "stromečkovém" písmu. Lze se jen domnívat, že to nebylo něco jako "zaplať alimenty, ty mizero, a netvař se jako blboun nejapný (= Dodo !)", ale spíše snad přání k narozeninám a pozvánka do země Niponu ("Nihon" !?). Po té MaPe přednesl zdravici a prostor před oslavencem zaplnily příslušnice jakéhosi divokého snad afrického či novoguinejského kmene, které však marně u něho hledaly nějaké filmové kazety, či jiný materiál nebo cetky, kterými by si zútulnily svá stromová obydlí. Musely se tak spokojit, alespoň s některými částmi oděvu oslavence, kterého po té do hrnce vsadily a na zelenině si jej připraviti chtěly. (Po dodatečném antropozoologickém šetření se zdá, že se pravděpodobně jednalo o vlkožravé Kačenky, které po bližším ohledání oběti usoudily, že by mohly případně využít Vaškův genetický materiál a tak se stalo, že neskončil v zeleninovém vývaru.)

Mezitím zjevně vůdčí samec opičí tlupy, která v minulosti připravila cestovatele Václava o jeho jiný cenný materiál, ve snaze zacelit alespoň trochu šrámy na cestovatelově duši, hledal prkno. Nechápající obecenstvo mu nabízelo police z regálů, které však příbuzný King-Konga neakceptoval. Nakonec byl snowboard, kterým se opičák zjevně snažil Vaška odlákat na sever, kterýžto předmět je však - což opičák netušil - vhodný i na písečné duny Namibie, upoceným primátem nalezen a potěšený cestovatel na něm mohl předvést několik poskoků. Oslavenec usazen do pojízdného křesla s právem postrku, předány bílé rukavičky, "vlčí" tričko ("Kůzlátka, kůzlátka otevřete vrátka...") i šek na přilbu, aby vážně nezraněn nám cestovatel i nadále zůstati ráčil a nakonec i dort s jeho fotkou ze zakončení na Posázavské stezce.

A pak se gratulovalo, konverzovalo, pilo, pělo a hrálo, jak se na řádnou 4kovou oslavu sluší a patří. Předpokládám, že došlo i na avizovaný film z vystoupení Cirkusu Rivolino, ale to už jsem ujížděl vláčkem na okraj Prahy.

PS. Svou první "4kovou kalbu" absolvoval venku a v předsálí i malý Kilián Š., který byl po předchozím TAKovém bále, narozdíl např. od zničeného Můry, překvapivě svěží.

P.P.S. Dle zprávy vytrvalejších: asi kolem 22:45, kdy už se spíše nehrálo, pustil Vašek video ze skoro 7 let vzdálených 50tin Wickie - Kokořínsko - CIRCUS RIVOLLINO. Tak jsme si zopakovali mimo jiné nesmrtelné "lachtany" a přílet Supermana včetně přípravné šplhové fáze na startovní borovici.

Zasláno ... Vážení a milí kamarádi,
chci Vám poděkovat za účast v Lokádě na mé narozeninové party, kde jste vytvořili krásnou atmosféru. Také za Vaši práci s přípravou kostýmů, vystoupení a jako vždy skvělou muziku. Ještě jednou děkuji za všechny úžasné dárečky, ať už hodnotné či vtipné a hlavně Vaší přízeň. Byli jste skvělí!
Přeji spokojené prožití Velikonoc. Váš Vašek Vlk Lomič

Sdílej to!

Be the first to comment