91. 4ková Stezka - Blanský les


Stezka se konala za pěkného počasí: s výjimkou sestupu z vrcholu Kletě pršelo jen večer a v noci.
Noclehy

 

  • 29.4. Holubov
  • 30.4. Zlatá Koruna
  •  1.5. Horní Loučky
  •  2.5. Chmelná

Velmi zdařile zajistili Pepíček Musil spolu s MaPe a Voj. DÍKY!!!
Po přihlášení komentujte, doplňujte, neboť jeden nemůže být u všeho -:)))

 


29.4. Kolem 4 jsme se sešli na hlaváku, abychom vzápětí vyhledali vagon 367 s rezervovanými místy. Rychlík vyjel s mírným zpožděním, nicméně jeho příjezd na 4. nástupiště v Českých Budějovicích byl v toleranci. V motoráčku do Holubova se na zadní plošině hrálo, zpívalo a mírně tančilo.

Z nádraží to bylo do noclehu nějakých 200m a vzdušnou čarou ještě méně. V čisté hospodě nás vítal Prasáček s Hankou a Mlokem. Večeře dle jídelního lístku. Dojeli další. Hrací večer je charakteristický menším počtem kytar (2), zatímco banjo se vyskytuje až třikrát. Někteří hudebníci i zpěváci jsou co chvíli zaskočeni Václavovými úpravami známých písní nejen co do melodie, tónin a rytmu, ale i slov. Po té, co Vojtíšek dojel Milošovi Valentovi domů pro housle se hraní dostalo nad vyšší laťku.

30.4. Ráno odebíráme ze švédsko-holubovských stolů gulášovku, rohlíky, salámy. Pak se odebíráme po žluté směrem na Dívčí kámen k hamru do hospůdky "Staré časy". Mají sice posledních 7 lahváčů Pardála, ale asi po půl hodině přiváží sud ze Svijan a je dobře. Kolem terasy, na které sedíme teče potůček zurčící dolů ze strmé stráně. Avšak cílů se má dosáhnout, a tak se vydáváme k Dívčímu kameni. Procházíme zříceninami a čteme cedule o Keltech a o historii hradu. Potom se vydáváme podél Křemžského potoka směrem k jeho ústí do Vltavy. Můra iniciuje odstranění naplavených větví zpod mostku. A pak jdeme starou rožmberskou cestou k Třísovskému keltskému oppidu. Z vyhlídky pozorujeme jak hrad, tak i Dívčí skálu. Po dalším putování zůstávají někteří v třísovské hospodě.
Další pokračují do Plešovic. Hospody by měly být povětšinou zavřené, leč místní lid stavící májky se neváhá podělit za úplatu o své lahváče. Kolem šesté se na východě objevují bouřkové mraky, a proto vyrážíme. Kdo do Zlaté Koruny dorazil do 19h, došel - nebo jako Ruměna se Zdeňkem dojel na bicyklu - suchou nohou. Deštěm ostatně přijíždějí i další Stezkaři a vozový park se tím výrazně rozrostl.
Ubytováváme se v tělocvičně "Domu kultury a tělovýchovy", na kterou navazuje lokál. Dělník kytary Václaf se protentokrát nestává tahounem večera, což má za důsledek i to, že se, po té, co Prasáček vyčerpal perly svého repertoiru, hraje spíše komorněji.

1.5. Ráno se budíme do protrhané oblohy, z níž občas vykoukne i sluníčko. Posnídáme a na desátou si jdeme prohlédnout Klášter, což nám zabere něco přes hodinu. Pak už nezbývá než ve vyjedené hospůdce zaplatit a vydat se po červené na Kleť. Nad žst. Zlatá Koruna otevíráme předčasně hostinec "Na Letné" a trávíme čas pitím převážně piva pod deštníky před hostincem. Nástrojů je dost a chuť zazpívat si také. Navdory touze nepromarnit kouzlo ani jediného okamžiku se vydáváme na Kleť. V okolním terénu se vyskytuje množství lidu, z nichž mnozí se snaží v časovém limitu co nejčetněji vystoupit od úpatí na vrchol. My docházíme v době, kdy je prakticky po tomto podivném závodě. Občerstvujeme se u okénka, kde podávají mj. výbornou dršťkovou a obří řízky, kteréžto pokrmy si dle chuti spolu s pivem odnášíme na terasu. Zde se začíná hrát. S personálem chaty, kde spíme, je domluveno, že budeme docházet po skupinkách. I stalo se, že většina 4kové kapely uvázla na terase zavřené restaurace na Kleti, kde přečkala přeháňku a mírné krupobití. Do noclehu zavítal mezitím na krátkou společenskou návštěvu Motor, který oslavoval Svátek práce prací někde v okolí Hi-hi-hi nad Lužnicí. Můra se domáhá z vrcholu Kletě spuštění lanovky, což mu Vojtíšek horlivě přislíbí. Nakonec doráží kletští kolem 21h, povečeří a mohou se pustit do pití teplého piva a hraní v chladu na terase. Asi půl hodiny před půlnocí usoudila Jana, že si přes nesporné bakteriocidní účinky stříbra obsaženém ve flétně koleduje o nastydnutí, a zlomila Vencu, aby šli hrát dovnitř. Hrálo se asi do půl čtvrté.

2.5. Ráno jsme se celkem citlivě nevyptávali Neckáře, kdy že se to vypraví na Kleť, aby se poohlédl po ztraceném batůžku s doklady, penězi, mobilem atd. Avšak ráno toho dne se ukázalo vlídnější večera: batůžek nalezen spící u kola automobilu...
Dopoledne je opět prosluněné, i konzumujeme česnečku, čerstvé rohlíky a chléb s pomazánkou nebo zavařeninou. Na zákonem chráněné Horní Louce nacházíme jednoho vyrážejícího Vstavače a o kus vedle několik Všivců lesních. Oběma vzácným rostlinám se daří na loukách pravidelně spásaných koňmi nebo dobytkem. U betonového úmyslně nečištěného bazenu marně vyhlížíme nějaké larvy čolků, na což nás upozorňuje cedule, zato pulců je tam dost.
Vyrážíme přes les do Krasetína, kde "U Kuchařů" šenkuje Miloš Valenta, který se na nás byl podívat v Holubově. Výborně udržovaná piva Bernard v širokém sortimentu. Hraní v hospodě i před hospodou. Prohlídka statku. Někteří obědvají.
Po skupinkách se vydáváme přes Holubov. Mape vydává instrukci "hospodu nultého noclehu nevidíme", přesto se někteří krátce občerstvují - káva se zmrzlinovým pohárem se jeví jako vítaná změna. Pokračujeme na Mříč. Odtud do noclehu ve Chmelné, lze jít po několika maršrutách a zdá se, že kdo se vysápal na Kluk (740mnm), nezaváhal. Nocležný sál v Chmelné je pěkný s modrým kobercem po obvodu. Na dvoře se na velkorožni griluje 15 kuřat. Po večeři navrhuje hudební terorista Václav hraní venku, na což Martínek Kaplan, který na tento večer přijel, a několik dalších muzikantů přistoupí.
Jak večer postupuje a oheň v grilu již nevydává tolik tepla, přeci jenom se nechávají zviklat a přesunou se do sálu. Po chvíli hraní však odcházejí hrát do akusticky šílených prostor k toaletám (že by inspirace?). Stará pravda, že Martin K. již svou přítomností zvyšuje kvalitu hraní se znovu potvrzuje. Na sále začne hrát skvěle seskupení pod metodickým vedením Irči. Nutno říci, že když se o rytmiku postarají oba Vláďové (T&Pras.) a Hanička u basy, tak ani Vobrázek obsluhující vozembouch nemůže kapelu rozhodit. I hrálo se na sále jak o život.
Kolem půl dvanácté začala hrát 4ková kapela opět pohromadě na sále. Mezitím ožili i někteří v tu chvíli odpočívající hudebníci a tak se hrálo asi do 4.

3.5. Ráno zase svítí slunce. Na snídani nabízí hospoda 4 varianty pokrmů. Po snídani se hrálo a zpívalo až do času oběda, kdy jsme vyrazili do Mříče, odkud nám jel vlak. Pravděpodobně lepší varianta byla vyrazit dříve do hospody v Křemži a odtud na vlak. (Místopisná pozn.: žst. Křemže je v Mříči.)
Vlaky měly mírné zpoždění, ale čas na nákup piva v ČB byl, a do Prahy jsme dorazili v pohodě.

Sdílej to!

Be the first to comment