Dožerná '09 - 19.-21.6.2009


Do Dolních Habartic se sjeli konzumenti vepřových i jiných lahůdek všeho druhu.
(Následuje text vč. odkazu na fotky a na video)


Tradiční Pivančino trauma z toho, že nevyprázdní mrazák naplněný po zabijačce z počátku roku, jsme spojenými silami rozehnali tím, že jsme přijeli a (téměř) všechno sežrali.

Už v pátek odpoledne jsme se přivítali s novým přírůstkem ve stavení - 15 měsíční fenkou "Bob Marley", zkrátka Marlínou či Marlenkou, připojili sud Březňáka ke chladícímu systému a zkontrolovali, jak se rozmrazuje maso, které bylo zmraženo opravdu důkladně. Na večer byl zamluven stůl v přilehlé hospodě a objednána libová vepřová kolena. Vzhledem k tomu, že jsme přišli zhruba na devátou, večer nám utekl dost rychle. Jana T. navigována Cilkou se nám pokoušely vysvětlit, co všechno mohl Kuba vidět z nočního Ústí, které objeli mnohokrát kolem dokola i křížemkrážem. Cestou z Děčína se málem dostali i do České Kamenice, přesto si podrobnou prohlídku tohoto příjemného městečka nakonec nechali na jindy.

Po návratu do chaloupky jsme se veselili v kuchyni. Whisky sice padly necelé dva litry, ale to jen proto, že po Fuzzyho nedávných narozkách, byly k dispozici Fernety, slivovice, jakož i do systému vnesené lahve přítomnými. Největší výdrž vykázali P&P, kdy se opětovně potvrdílo přísloví o padajícím jablku: před osmou ranní padl tatínek Fúzzy na otoman a synek nedaleko na zem, když předtím přezpívali značnou část repertoiru Prasáčka, ba došlo i na perly budovatelské éry z poloviny minulého století. Ale to už vyrážela Zu s košíkem na houby. Ačkoli byla varována, že houby přinese (ubývající měsíc a jiné úkazy), nedalo jí to a košík úspěšně naplnila. Většinou méně ceněnými šedivkami, ale i velkým kozákem, suchohřiby, klouzky i malými liškami.

Pivana si proto pochvalovala, že může připravit první letošní smaženici. Ostatně vypočítání všech jídel, která jsme tenhle víkend spořádali, je velmi náročné a obávám se, že vzpomenout si na všechna ta jídla, je jen o málo méně náročné než jejich konzumace. S odstupem i několika hodin přestávám chápat, jak jsme toho vlastně dosáhli. Omluvou nám budiž, že všechna jídla, počínaje snídaňovými ham&eggsy, lososími jednohubkami, domácími zavařeninami i medem od včel, přes všechny ty plátky, tatarák, pečeně a roštenky, po tlačenky, jitrnice a jelítka, po večerní pochoutky, byla vynikající chutě - mňam.

V sobotu dorazili i sportovněji založení jedinci: Rogeres spolu se Stáňou a Vojtíškem, kteří zanechali automobil kdesi na kokořínsku a zbylých ca 60km absolvovali na svých bicyklech. Vojtíškovi se sice porouchalo řazení a do kopců si vkládal běžecké vložky, jeho náladu to však nezkazilo. Později přijel i Čenda s Petrou, kteří prochodili oblast Holanských rybníků a jako omluvenku za pozdější příchod přinesli dva hřiby a kozáka (výtečné pro dotvoření omáčky pro nedělní roštěnky) a dotáhli i několik krabic cukrárenských výrobků.

Ze soboty na neděli jsme se veselili na zápraží a později se přesunuli do kuchyně. Ba dokonce před půlnocí se dole objevil do růžova prospalý František a i jeho klarinetí obdoba karaoke měla u přítomných kladný ohlas. Sud byl dopit po půlnoci, naštěstí v hospodě ještě byli dva hosté a hostinský neváhal ani na okamžik a naplnil nám baterii dvoulitrových PET-lahví. Hrálo se asi do tří.

V neděli se zjevili na krátkou potěšující návštěvu Miry s L. z Čertovy Vody, ba i Dáda a Pája s Jiříkem z Nového Oldřichova.

Pokud bych měl vzpomenout našich dalších pozoruhodných a téměř nadlidských výkonů, tak snad jen to, že jsme neutloukli Janu Šť. při příležitosti jejího vylíčení události "Kterak Můra svou dceru Helenku provdal, aneb ještě, že to organizovala Inka"

Pivano a Fúzzy: Ještě jednou díky za vše a Vaše pohostinství zvláště!

Sdílej to!

Be the first to comment