Motorovo ...to be continued

TAK jsme se zase jednou sešli v hojném počtu na Studánce, abychom shlédli záběry z cesty Motora a Evy po Tibetu - a kdože nám to nesedí u stolečků - oni to kabeláři z Telecomu...

Účast byla tentokráte velmi dobrá, když v okamžiku plánovaného začátku filmové produkce bylo přítomno nějakých 20 duší a další lidé přicházeli. (BTW proč vlastně píšu "filmové", když v dnešních kamerách - a často ani v těch profi - žádný film nebývá a film se často nepoužívá ani k promítání, byť je to zatím v normálních kinech spíše výjimka, to opravdu nevím - asi spíš ze zvyku.)

Tak tedy, když jsme chtěli vstoupit do sálu, kde se obvykle setkáváme, odráželi jsme se o hradbu rozjařených pracovníků Telecomu, které Venca identifikoval co současné i bývalé kolegy "kabeláře". Ti se společně scházejí přibližně 2x do roka někde v hospodě a protože majitel Studánky byl jedním z nich, stačilo, aby se nedomluvil se svým personálem a bylo hotovo.

Posmutnělý Motor navrhl asi tak dvě řešení, přičemž rázně odmítl třetí: nákup piva a promítání u něj doma -:) . I byl přijat posun termínů promítání s tím, že africká dobrodružství budou odložena na neurčito. (Motor totiž odjíždí do Afriky za dalším, tentokrát pracovním dobrodružstvím.)

I vyvstala otázka co s načatým večerem? Kabeláři měli zřejmě letitý výtečný trénink a zároveň velmi slušnou kondici, a proto se k odchodu neměli ani náhodou. Také v přeplněném předsálí to hučelo tak, že nebylo slyšet přes stůl a o nějakém hraní nemohlo být ani řeči. Nakonec jsme se přesunuli k Vltavě do příjemného prostředí Yacht clubu, kde mívá sleziny každé druhé pondělí v měsíci jednička. Pivo je tam sice ještě o 2Kč dražší, ale zato je k dispozici "minutkový" jídelní lístek. Myslím, že na minutky nakonec nedošlo, ale bramboráčky - proč ne?

Václav a Pepa s kytarami a Jitka s houslemi vyjmuli své nástroje a hraní mohlo začít. Postupně se trousili od Studánky i další muzikanti (Kosák, Franta Kahoun...), a protože se asi po 6 letech objevil ze Španělska Tomáš, bylo rozhodnuto, aby na Studánce vyzvedl basu. Když ji však vláčel přes koleje tramvaje, byl zpozorován dalším Tomášem - "Lórou", který se ubíral na slezinu, jak je jeho zvykem jen na lehko, vyzbrojen smyčcem ve futrálu. I dorazili s basou basisti dva. Rytmus udával Vláďa, i když pohříchu jen zapalovačem, protože nedávno vykloubený prst nemá zatím zcela fit.

Bohužel jsem musel na vlak a tak další vývoj sleziny v pozměněném prostředí neznám - kdo v příjemném prostředí YC vydržel déle a má něco k doplnění, nechť se nestydí a přidá komentář.

S přáním vydařených Velikonoc se na povedenější promítání těší IŠ.