52. (93.) Stezka - 5.-9.5.2010
52. "Krušnohorskou" Stezku jsme pojali jinak - k Chomutovu jsme se přibližovali od jihu chmelařským rakovnickem a žateckem. Ve středu a čtvrtek počasí nestálo za mnoho (zataženo, deštivo), v pátek a sobotu téměř ideálně, v neděli jen menší přeháňky.
Můra, který Stezku zajišťoval, oznámil následující noclehy:
- 0. Lišany - hospoda
- 1. Pochvalov - hospoda + ubytovna
- 2. Milostín - hospoda + Můrovo priváty
- 3. Měcholupy - hospoda + škola
Text napsali mape a ivsi, ale neváhejte ho komentovat, příp. doplňovat!
Do alba fotkami přispěli: IvSi, Vláďa(10.5.), Drahoš, Jasánek(11.5.), Eichi(13.5.) a Roman (2.6.). Můžete se rovněž podívat na výběr z fotek různých tras na TAKových stránkách.
Na konci článku jsou odkazy na videa (ivsi 2x, Roman 1x, pastulik 4x).
Do Lišan a nultý nocleh.
Do Pochvalova. Ráno se vstávalo vzhledem k nabitému programu už v 8 hod. Pro změnu pršelo, pršelo i v 10, kdy otevíralo Železniční muzeum v Lužné. Tam jsme dorazili asi v 11, Drahoš vyjednal snížené (zřejmě seniorské) vstupné a pod dohledem průvodce-zasloužilého strojvůdce jsme se vydali mezi lokomotivy, vagony a jiné drážní exponáty. Pán byl povídavý, déšť vytrvalý, ale bylo na co se koukat. Mne nejvíce zaujala krásná ČKD lokomotiva Mikádo s koly 1,9m v průměru (o 20 cm vyšší než já) a bavlnková souprava na ověřování barvocitu.. (ivsi: Mým oblíbeným exponátem je kolkovaná žádost o zrušení pokuty za nezastavení vlaku ve stanici ve výši 2 Kč, opatřená kolkem za Kč 8...)
Pak už nás volaly Krušovice, kam jsme se vydali po silnici, případně naučnou stezkou pod Louštín. Bylo vlhko, mlha, ale dešti už docházely síly a tak si někteří neodpustili ani výstup na tenhle nejvyšší vrchol Džbánské pahorkatiny, za kterým Džbán zaostává o 1,2m.
Do Milostína. Ráno jsme se vydali směr Milostín. Většina šla po okraji chmelnic, kde to večer nebylo nic příjemného, leč chmelnice již trochu oschly. Den byl jako vymalovaný, svítilo sluníčko a nebylo příliš vedro. V Třeboci byla hospoda ještě zavřená, přesto se ji jedné skupině za pomoci mobilu podařilo otevřít (pan vedoucí tam byl po noci se 17kou z Rakovníka za 20 minut, aby vzápětí nakrmil a napojil i 4kaře vším potřebným).
Docela příjemným zpestřením našeho putování byla i zřícenina hradu Džbán. (Jiná varianta putování z Pochvalova do Milostína byla přes kopec a Ročov kolem zříceny hradu Pravda a dále západně od plošiny s kamennými řadami do Kounova.)
Zásadním turistickým cílem toho dne však byly Kounovské řady. Ukázalo se, že dostupné mapy jsou již značně zastaralé a zejména Naučná stezka vede dost jinak, příp. není značena vůbec. Nakonec se nám podařilo řady najít, včetně dvou soliterních kamenů Gibbona a Pegase. Sraz trasy byl mezi 15-16h v hospodě "U tří lip" v Kounově, kde je i ve dvou místnostech malé muzeum, v němž se navštěvníci dozvědí, že se o Kounovských řadách neví skoro nic.
Kolem ½7 jsme se vydali do nedalekého Milostína. Můra nám oznámil, že nám zajistil ve spolupráci se starostkou noclehy po rodinách. Je třeba poctivě přiznat, že ačkoli řada 4kařů Můrovu mystifikaci dříve nebo později prohlédla, dotáhl Můra představení do konce. Ukecal paní přednostku žst., kterou představil jako neuvolněnou funkcionářku/starostku obce. Ta se úvodem omluvila, že nás nevítá v kroji, ale ve stejnokroji a pak nás začala rozdělovat po rodinách. Na závěr projevu jí co dík předal přítomný Krajský tajemník kožený upomínkový diář. Po jeho otevření se objevila lahev vizoura, 2 sklenky a 2 doutníky v etujích... Hrálo se, pilo, jedlo a nakonec i spalo v sokolovně. Ale kolem 23h se objevila, údajně občas povolná, paní Volná, která byla velice zklamána, že se ohlášení švagři nepřišli k ní ubytovat. Nakonec nastalou situaci, ač k slzám pohnuta, ustála a zazpívala 4kařům "Prší". Pak byly v průběhu večera čteny maily k navrženým noclehům. Moc pěkný napsala Severka, ale bavili jsme se i při dalších. Protože se na sále nekouřilo, vytratila se muzika po půlnoci za (ev. s) kuřáky ven k ohni.
Do Měcholup. Ráno jsme se probrali opět do slunečného dne. Někteří, kdož to předchozí den nestihli, se vydali na prohlídku Kounovských řad. Většina šla do Deštnice. Ukázalo se, že dnešní značení turistických cest zrovna v tomto úseku je v mapách úplně jinak. Z Deštnice , resp. ze Sádku jela část 4kařů vlakem, ale lze říci, že ani cesta ze Sádku přes Želeč nebyla neschůdnou a také neznačené cesty mimo silnice byly docela fajn. V Měcholupech se ukázalo, že ve škole, v jejíž tělocvičně jsme měli spát, o nás mnoho nevědí. Můra totiž, jsa vytížen starostmi s noclehem v Milostíně, jaksi nepotvrdil nocleh v Měcholupech. Zde by se hodilo vyprávění Milana, kterak vypátral ředitele školy, který později přijel autem, aby sepsal a podepsal s Milanem ubytovací smlouvu, aneb kterak Milan Můrovi nocleh zajistil...
Jedlo se, pilo a hrálo asi v ½km vzdálené hospodě, do které dorazili ještě někteří další 4kaři, aby si užili alespoň jeden ze Stezkových večerů.
Na zakončení v Chomutově jsme odjeli po nepříliš povedené "švédské snídani" asi v 11h posíleným vláčkem, do kterého v Žatci přistoupila ještě 17ka. Z nádraží Chomutov-město jsme to měli do areálu letního kina u oploceného Kamencového jezera opravdu jen kousek.
Zakončení organizovala 13ka a začalo tudíž pochopitelně ve 13.13. Program obvyklých soutěží byl poněkud zkrácen a omezil se na jedinou soutěž o Myš a Krále Stezky, byť Petr Havránek, zvaný "Hodný", mylně uvedl Rytíře. Při tanečním skoromaratonu, kde páry tvořené adepty na Krále a adeptkami na Myš, byly vybrány do jisté míry náhodně, 13ková nezávislá zaujatá porota vyřazovala postupně slabší a slabší páry, až zbyly nakonec jen tři dvojice. Můra se ve 45kovém páru udržel až do finále a vítězství mu uniklo pravděpodobně jen o prsa (tedy o prsa pivní panny, která si na Stezku nevzal). Vítězný pár dostal po trubce Manesman, do které byla zapěněna litrovka tuším rumu. A pak už bylo jen všeobecné hraní potkávání známých, občerstvování, abychom se kolem 4 odebrali na 3km vzdálené nádraží Chomutov, hl.n., kde nás čekal Posázavský Pacifik se dvěma jidelními vozy a občasnou roznáškou piva po vlaku. Vláček dost přesně kopíroval námi prošlou trasu na této Stezce a TAK jsme si ji mohli v duchu i nahlas znovu připomenout.
Do Prahy jsme se dostali překvapivě v limitu, takže jsme si mohli dát před devátou valčíček a začít se těšit na příští Stezky.
Externí odkazy (videa apod.)
- [yt-nw:TSYPGtzsxsI Louštín a Pochválov::několik záběrů z deštivého čtvrtka (vč. zásadních uměleckých výhledů do mlhy z Louštína), z večerního hraní i z prosluněného pátečního dopoledne v Pochválově. Video (2:51) se otevře v novém okně.][yt-nw2:IvSi i.]
- [yt-nw:1eDNKvUovZE Milostín::paní starostka ve stejnokroji, později pí Volná zpívá Prší "poněkud jinak". Sobotní ráno. Video (9:30) se otevře v novém okně.][yt-nw2:IvSi ii.]
- [yt-nw:bxaLPLg-Zik Milostín::Roman natočil video z ranní pohody v Milostíně. Video (2:24) se otevře v novém okně.][yt-nw2:Roman]
- [yt-nw:jsgaIrOKLYY Zakončení::Hymna na zakončení v LK Chomutov. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (1:09) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Žížaličky)]
- [yt-nw:1CsTpEHoWRI Soutěž::o Myš a Krále(Rytíře) 52.Stezky. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (2:57) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Taneční soutěž i. - Tohle je Blue grass)]
- [yt-nw:hmUpL3PKLTI Soutěž::o Myš a Krále(Rytíře) 52.Stezky. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (1:10) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Taneční soutěž ii. - Semifinále)]
- [yt-nw:6QlYjacCfJ8 Zakončení::i letos se hrála "Láska nestálá". Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (3:43) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Láska nestálá)]
Související