52. (93.) Stezka - 5.-9.5.2010


52. "Krušnohorskou" Stezku jsme pojali jinak - k Chomutovu jsme se přibližovali od jihu chmelařským rakovnickem a žateckem. Ve středu a čtvrtek počasí nestálo za mnoho (zataženo, deštivo), v pátek a sobotu téměř ideálně, v neděli jen menší přeháňky.Odznak z 52.Stezky (Chomutov=město válcoven trub...)

Můra, který Stezku zajišťoval, oznámil následující noclehy:

  • 0. Lišany - hospoda
  • 1. Pochvalov - hospoda + ubytovna
  • 2. Milostín - hospoda + Můrovo priváty
  • 3. Měcholupy - hospoda + škola

Text napsali mape a ivsi, ale neváhejte ho komentovat, příp. doplňovat!

Do alba fotkami přispěli: IvSi, Vláďa(10.5.), Drahoš, Jasánek(11.5.), Eichi(13.5.) a Roman (2.6.). Můžete se rovněž podívat na výběr z fotek různých tras na TAKových stránkách.

Na konci článku jsou odkazy na videa (ivsi 2x, Roman 1x, pastulik 4x).

Do Lišan a nultý nocleh.

Na Masaryčce se  nás do šesti sešlo 29, ČTYŘI cyklisté už byli na cestě. Novinky - Vobrázek dorazil s rekonstruovaným kloboukem, Jiřina s velkým bílým boxerem. Pršelo. Díky tomu, že nepřijel očekávaný vlak, odjeli jsme s mírným zpožděním rezervní zánovní Regionovou. I na přestupu v Kladně pršelo. Do Lužné jsme přijeli načas a vystoupili pro změnu do deště. Cyklisté nás očekávali v blízké hospodě, dosti mrňavé, takže jsme většinou vyrazili  do Lišan, vzdálených asi 2 km. V naší hospodě jsme našli Mloka, Pepáka  a Vlada, vlídný dámský personál a nevlídně vlhký sál. Ten se posléze podařilo Romaně vytopit na únosné vlaho. Už během guláše začali dojíždět ústečtí a habartičtí. Muzikanti se dali nadšeně do hraní a mohli jsme slavnostně  zahájit Stezku -  oficiálně v Krušných horách, pro nás ale Chmelovou.  Květa přivezla nová trasová trička vzor 2010. Hlavní autorka Katka byla požádána o  jejich předvedení v nové roli manekýnky. A pak se hrálo, zpívalo a připíjelo asi do čtyř.
Do Pochvalova. Ráno se vstávalo vzhledem k nabitému programu už v 8 hod. Pro změnu pršelo, pršelo i v 10, kdy otevíralo Železniční muzeum v Lužné. Tam jsme dorazili asi v 11, Drahoš vyjednal snížené (zřejmě seniorské) vstupné a pod dohledem průvodce-zasloužilého strojvůdce jsme se vydali mezi lokomotivy, vagony a jiné drážní exponáty. Pán byl povídavý, déšť vytrvalý, ale bylo na co se koukat. Mne nejvíce zaujala krásná ČKD lokomotiva Mikádo s koly 1,9m v průměru (o 20 cm vyšší než já) a bavlnková souprava na ověřování barvocitu.. (ivsi: Mým oblíbeným exponátem je kolkovaná žádost o zrušení pokuty za nezastavení vlaku ve stanici ve výši 2 Kč, opatřená kolkem za Kč 8...)
Pak už nás volaly Krušovice, kam jsme se vydali po silnici, případně naučnou stezkou pod Louštín. Bylo vlhko, mlha, ale dešti už docházely síly a tak si někteří neodpustili ani výstup na tenhle nejvyšší vrchol Džbánské pahorkatiny, za kterým Džbán zaostává o 1,2m.

V Krušovicích se mnozí dobře najedli v rest. Pekárna a pak se odebrali na exkurzi do zmodernizovaného pivovaru, aby na závěr okusili i něco produktů a specialit. Kráčíme krajinou a co chvíli narazíme na opukový (spongilitový) lom. Někdy jen na docela malý odkopaný svah, jindy např. na úbočí Džbánu na velký lom. A vesnické stavby v širokém okolí se tenhle stavební kámen ani nepokouší zastírat. V  jedné takové opukové vesnici, v Hředlích, jsme se potkali se 17kou, která se chystala nocovat v  nedaleké Třeboci. 4kaři se dostali do asi o 4km vzdálenějšího Pochvalova různými cestami, zejména po silnici přes Kroučovou, či lesem, anebo, jako já, přes rozmoklé chmelnice, ačkoli jsem od předků věděl, že i když to může být nejkratší, může to být v dešti pěkná blbost. Večer v hospodě pomáhala své kámošce paní z krušovického konzumu a docela se dámy snažily, aby nás nakrmily (vepřo-knedlo-zelo) a napojily. Hrálo se opět vydatně.

Do Milostína. Ráno jsme se vydali směr Milostín. Většina šla po okraji chmelnic, kde to večer nebylo nic příjemného, leč chmelnice již trochu oschly. Den byl jako vymalovaný, svítilo sluníčko a nebylo příliš vedro. V Třeboci byla hospoda ještě zavřená, přesto se ji jedné skupině za pomoci mobilu podařilo otevřít (pan vedoucí tam byl po noci se 17kou z Rakovníka za 20 minut, aby vzápětí nakrmil a napojil i 4kaře vším potřebným).

Docela příjemným zpestřením našeho putování byla i zřícenina hradu Džbán. (Jiná varianta putování z Pochvalova do Milostína byla přes kopec a Ročov kolem zříceny hradu Pravda a dále západně od plošiny s kamennými řadami do Kounova.)

Zásadním turistickým cílem toho dne však byly Kounovské řady. Ukázalo se, že dostupné mapy jsou již značně zastaralé a zejména Naučná stezka vede dost jinak, příp. není značena vůbec. Nakonec se nám podařilo řady najít, včetně dvou soliterních kamenů Gibbona a Pegase. Sraz trasy byl mezi 15-16h v hospodě "U tří lip" v Kounově, kde je i ve dvou místnostech malé muzeum, v němž se navštěvníci dozvědí, že se o Kounovských řadách neví skoro nic.

Kolem ½7 jsme se vydali do nedalekého Milostína. Můra nám oznámil, že nám zajistil ve spolupráci se starostkou noclehy po rodinách. Je třeba poctivě přiznat, že ačkoli řada 4kařů Můrovu mystifikaci dříve nebo později prohlédla, dotáhl Můra představení do konce. Ukecal paní přednostku žst., kterou představil jako neuvolněnou funkcionářku/starostku obce. Ta se úvodem omluvila, že nás nevítá v kroji, ale ve stejnokroji a pak nás začala rozdělovat po rodinách. Na závěr projevu jí co dík předal přítomný Krajský tajemník kožený upomínkový diář. Po jeho otevření se objevila lahev vizoura, 2 sklenky a 2 doutníky v etujích... Hrálo se, pilo, jedlo a nakonec i spalo v sokolovně. Ale kolem 23h se objevila, údajně občas povolná, paní Volná, která byla velice zklamána, že  se ohlášení švagři nepřišli k ní ubytovat. Nakonec nastalou situaci, ač k slzám pohnuta, ustála a zazpívala 4kařům "Prší". Pak byly v průběhu večera čteny maily k navrženým noclehům. Moc pěkný napsala Severka, ale bavili jsme se i při dalších. Protože se na sále nekouřilo, vytratila se muzika po půlnoci za (ev. s) kuřáky ven k ohni.

Do Měcholup. Ráno jsme se probrali opět do slunečného dne. Někteří, kdož to předchozí den nestihli, se vydali na prohlídku Kounovských řad. Většina šla do Deštnice. Ukázalo se, že dnešní značení turistických cest zrovna v tomto úseku je v mapách úplně jinak. Z Deštnice , resp. ze Sádku jela část 4kařů vlakem, ale lze říci, že ani cesta ze Sádku přes Želeč nebyla neschůdnou a také neznačené cesty mimo silnice byly docela fajn. V Měcholupech se ukázalo, že ve škole, v jejíž tělocvičně jsme měli spát, o nás mnoho nevědí. Můra totiž, jsa vytížen starostmi s noclehem v Milostíně, jaksi nepotvrdil nocleh v Měcholupech. Zde by se hodilo vyprávění Milana, kterak vypátral ředitele školy, který později přijel autem, aby sepsal a podepsal s Milanem ubytovací smlouvu, aneb kterak Milan Můrovi nocleh zajistil...

Jedlo se, pilo a hrálo asi v ½km vzdálené hospodě, do které dorazili ještě někteří další 4kaři, aby si užili alespoň jeden ze Stezkových večerů.

Na zakončení v Chomutově jsme odjeli po nepříliš povedené "švédské snídani" asi v 11h posíleným vláčkem, do kterého v Žatci přistoupila ještě 17ka. Z nádraží Chomutov-město jsme to měli do areálu letního kina u oploceného Kamencového jezera opravdu jen kousek.

Zakončení organizovala 13ka a začalo tudíž pochopitelně ve 13.13. Program obvyklých soutěží byl poněkud zkrácen a omezil se na jedinou soutěž o Myš a Krále Stezky, byť Petr Havránek, zvaný "Hodný", mylně uvedl Rytíře. Při tanečním skoromaratonu, kde páry tvořené adepty na Krále a adeptkami na Myš, byly vybrány do jisté míry náhodně, 13ková nezávislá zaujatá porota vyřazovala postupně slabší a slabší páry, až zbyly nakonec jen tři dvojice. Můra se ve 45kovém páru udržel až do finále a vítězství mu uniklo pravděpodobně jen o prsa (tedy o prsa pivní panny, která si na Stezku nevzal). Vítězný pár dostal po trubce Manesman, do které byla zapěněna litrovka tuším rumu. A pak už bylo jen všeobecné hraní potkávání známých, občerstvování, abychom se kolem 4 odebrali na 3km vzdálené nádraží Chomutov, hl.n., kde nás čekal Posázavský Pacifik se dvěma jidelními vozy a občasnou roznáškou piva po vlaku. Vláček dost přesně kopíroval námi prošlou trasu na této Stezce a TAK jsme si ji mohli v duchu i nahlas znovu připomenout.

Do Prahy jsme se dostali překvapivě v limitu, takže jsme si mohli dát před devátou valčíček a začít se těšit na příští Stezky.

Externí odkazy (videa apod.)

  • [yt-nw:TSYPGtzsxsI Louštín a Pochválov::několik záběrů z deštivého čtvrtka (vč. zásadních uměleckých výhledů do mlhy z Louštína), z večerního hraní i z prosluněného pátečního dopoledne v Pochválově. Video (2:51) se otevře v novém okně.][yt-nw2:IvSi i.]
  • [yt-nw:1eDNKvUovZE Milostín::paní starostka ve stejnokroji, později pí Volná zpívá Prší "poněkud jinak". Sobotní ráno. Video (9:30) se otevře v novém okně.][yt-nw2:IvSi ii.]
  • [yt-nw:bxaLPLg-Zik Milostín::Roman natočil video z ranní pohody v Milostíně. Video (2:24) se otevře v novém okně.][yt-nw2:Roman]
  • [yt-nw:jsgaIrOKLYY Zakončení::Hymna na zakončení v LK Chomutov. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (1:09) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Žížaličky)]
  • [yt-nw:1CsTpEHoWRI Soutěž::o Myš a Krále(Rytíře) 52.Stezky. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (2:57) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Taneční soutěž i. - Tohle je Blue grass)]
  • [yt-nw:hmUpL3PKLTI Soutěž::o Myš a Krále(Rytíře) 52.Stezky. Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (1:10) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Taneční soutěž ii. - Semifinále)]
  • [yt-nw:6QlYjacCfJ8 Zakončení::i letos se hrála "Láska nestálá". Natočil Pavel Stulík, TAKto 1čka. Video (3:43) se otevře v novém okně.][yt-nw2:PaS (Láska nestálá)]

Sdílej to!

MaPe

pátek 11. červen 2010 17:47

Přidávám do komentáře několik čísel - třeba pro příští organizátory našich Stezek.

Bylo nás : 0. nocleh - 44, 1. nocleh - 61, 2. nocleh - 67, 3. nocleh - 65. Z předem přihlášených nejelo 5 (z toho 2 to ohlásili dosti dlouho předem). Do stezkového vlaku bylo přihlášeno 40, nakonec jelo 32, do vlaku tam přihlášeno 34, jelo 27 (4 se rozhodli pro dojezd kolmo). Nepřihlášení přijeli v počtu 4.

Stezkové ubytování nás stálo celkem 6500,-  (tedy cca 100,-Kč/osoba). Ze stezkového fondu jsme z toho zaplatili 2500,- Kč, zbytek se dovybíral na místě.  Z vybraného trasovného (4440,-) se ještě přispělo 420,- Kč na vyhrazení vlaku do Chomutova, různosti (futrálky a špendlíky, paruka,) přišly na 350,-, nějaké dluhy v hospodě a pivovaru spolkly 200,- Kč.

Díky tomu, že Můra zajistil Stezku zdarma, zbylo nám ze stezkovného 970,- Kč (tj. asi 15,-Kč/osoba)

                                                                        Klopotně spočítal  MaPe