Letní Chotěvice - 16.-18.7. 2010


I letos, jako již každoročně, poběhlo pod dohledem Severky na "základně" v Chotěvicích setkání s hraním i výlety.

Po přihlášení k tomuto webu, můžeš přidat fotky z této akce zde (nevíš-li si rady, přečti si návod v diskusi). Všechny fotky z letních Chotěvic 2010 Hanky P. najdeš tady.

Do posledního dne nebylo jasné, kdo všechno pojede, jako ostatně pokaždé. Páteční den příjezdu lámal teplotní rekordy, tak přijeli všichni žízniví a uvaření. Někteří rovnou naskákali do připravené plechové vany se studenou vodu a ostatní se dožadovali piva. Pepa Vosol s pivostrojem měl však malé zpoždění, tak žíznivce zachránila Mirečkova Yvona, zvaná Šílená, a operativně dojela se džbánem do hospody. Pak už bylo vše jako vždy. Hrálo se jako o život s vydatnou pomocí místních hudebníků a zkonzumoval se celý sud piva. Ráno byl krásný pohled na posetou zahradu ležícími - spícími kamarády. Sobotní výlet se konal tentokrát pod vedením mým a né Vašíkovým, i když se i potom alespoň občas snažil prosadit nějaké "zkratky". Vyjíždělo se samozřejmě na několik etap. Když už téměř všichni odjeli, tak nešťasná Karolína stála u auta Vaška Lomiče, kde měli i s Johnem na střeše svoje kola a Vašek se odjel koupat  do kempu na Kateřinu. K sundání byl potřeba speciální klíč, který ona neměla. Nakonec se toho ujal Vojtíšek a s pomocí dobře vybavené dílny kola sundal právě ve chvíli, kdy dorazil Vašek. Ten pak se Ctírou vytvořil další stíhací komando a vyjeli snad všechny kopce v okolí. My jsme zvolili výškově nenáročnou trasu. Pro začátek koupání na Dolcích a oběd již tradičně v místní restauraci Severka, kde moc dobře vaří. Některým už se nechtělo pokračovat, tak se vrátili zpět a další odvážná skupina pokračovala do Trutnova, kde jsme si prohlédli náměstí a naše trasa pak pokračovala přes Peklo (stezkový nocleh), přes Vlčici - (Můrův tanec s nevěstou) a Pilníkov - Letná zpět.

V Trutnově nás však stihla bouřka. Přečkali jsme ji schovaní na pumpě v myčce na ruční mytí - kde se nakonec Vašík rozhodl, že jednou nebude šetřit a pořádně si kolo umyje, což za asistence Lojzy provedl. Jelo se pak krásně, jen s malou Vašíkovou prodlužkou. Měli jsme však zpoždění, takže jsme už v žádných hospodách nezastavovali. Doma jsme zanechali jen Wickinu a ta před bouří zachraňovala co se dalo a co stihla. Až na slunečník, který skončil v kedlubnách, nic nedošlo úhony. Ještě jsme si stačili opéci buřty a sníst Mirečkovy úžasné dobroty, které pro kamarády s Yvonou odjel upéci k sobě na chalupu do Náchoda. No a pak už začalo pršet a vydrželo to celou noc a dopoledne. Při večerním sčítání jsme zjistili, že nám chybí Kryšpín. Ten byl poléze objeven v Pilníkově v hospodě, kde čekal na vlak - jediný šel na pěší výlet. Hrálo se na několik etap až do rozednění, kdy ti, co si zchrupli zvečera, se nad ránem probrali a vystřídali unavené. Další sud už se nevypil - vedro polevilo, projevila se únava, nebo už není ta kondice co dřív, tak všichni vyfasovali petky s pivem "na domu". A kolem poledne se to pomalu začalo rozjíždět. Někteří, aby porcovali ovce, které zakoupili, někteří aby konečně zavařili ty okurky které vozili v autě, někteří pokračovali dále na dovolenou, někteří pro čerstvě nadojené mléko do Pilníkova.

Když jsem tam pak z počtu 24 zbyla sama, bylo tam najednou tak prázdno a smutno, ale ono se to příště zase zlepší…

Sdílej to!

Be the first to comment