Víkend uprostřed léta - 31.7.-1.8.2010
...čili Achyloviny aneb "U Prožrané chaloupky"
Původní krátký článek doplnila zásadně Wickie.
Uprostřed prázdnin (31.7.) má Achyl narozeniny i pozval 4kaře, kamárády trampy, známé, jakož i v neposlední řadě příbuzné do Prožrané chaloupky. Článek obsahuje slideshow fotek a krátké video
Rožnění vepřových předpřipravených kýt svěřil Achyl zpočátku hospodskému Standovi, který trochu podcenil výhřevnost použitého dřeva a tak se výdej masa z jinak skvělých šunek poněkud pozdržel. To ovšem nezabránilo Aničce, aby valila na stůl další a další laskominy (masové štrůdly, bramboráčky se zelím, chlebíčky, buchty, koláče, pomazánky vícero druhů...). Samoobslužným způsobem podávána výborná polotmavá rohozeveská 11 (obsah alk. 5%obj.), příp. točená limonáda.
Objevili se ale i gratulanti, kteří netoužili získat nějaké to kilo navíc, ale cosi ztratit. Konkrétně Achylův soused, doufající v ušlechtilost alespoň některého ze srdcí přítomných, se dostavil s roztomilým dvouměsíčním štěnětem, aby se po té co zjistil, že řada účastníků párty při pohledu na psí mládě jihne, diskrétně vzdálil a ponechal štěně svému osudu.
...ale to už daleko lépe zpracovala Wikina
Na „Prožrané chaloupce“ v Horním Slivnu se sešlo úctyhodných zhruba čtyřicet až padesát „slavjanofilů“ jak z řad našich, tak ze sousedství a jiných přidružených oblastí. Na dlouhé představování z pochopitelných důvodů čas nezbýval - bylo nutno zpívat a hovořit o všem možném (a hlavně nemožném), pivo teklo a muzikanti našli společnou řeč bez problémů. Celou noc zněly kytary, banja, mandolíny, basa i tahací harmonika, a koho sladce neukolébala muzika, toho zmohlo pohoštění. „Zmohlo“ je myslím (zvláště u některých jedinců) to správné slovo!
Narozeniny ovšem neměl jen Achyl! Nejmladším účastníkem setkání bylo úžasné černobílé štěňátko, se kterým zavítal soused odvedle. Ne snad zrovna proto, aby psíkovi dopřál oslavu (byly mu právě toho dne dva měsíce), ale z důvodů ryze praktických. »To by v tom byl čert, aby se v takové společnosti nenašla jedna cituplná a bezbranná duše, která mne toho "aplégra" zbaví«, usoudil ten praktický muž. Zprvu to zkusil po dobrém. Nabízel, doporučoval. Když se ani po několika hodinách nedočkal závazného zájmu, prostě se vytratil do houstnoucího šera a nastojte - štěně pod tím stolem prostě tak nějak "zapomněl".
Tři nedobrovolné sudičky, Jana Thuri, "Mexičanka" Petra B. a Wickie, dlouho do noci na střídačku hýčkaly nebohého sirotka na klíně, aby nedošlo k zašlápnutí a řešily jeho budoucnost. Štěně bystře pochopilo, že teď jde tedy opravdu o všechno a dělalo, co mohlo. Tvářilo se 1) rozkošně, 2) bezbranně a 3) opuštěně. Dosáhlo takových kvalit, že rozplakalo dokonce i dvoumetrového potetovaného chlapíka s náušnicí v uchu na protější lavici. Štkal tak přesvědčivě, a tázal se tak úporně, co teď, do prdele, s tím nebohým chudáčkem bude, až nadešel bod zlomu. Jana je člověk nejen laskavý, ale též praktický, což je spojení nad jiné šťastné. Lehce po půlnoci chlupáčka napojila mlékem a odjela s ním do Prahy k ověření, zda se její kocour s novým přírůstkem do rodiny dokáže vypořádat.
Vrátila se v neděli kolem poledního - už bez štěněte, zato s dobrou zprávou. Kocour přijal nalezence s nadhledem a mírným pobavením a společnosti se ulevilo. Plačící chlapák radostí usnul, Prasáček přidal na oslavu blok skvělé muziky a Achyl se smířil s faktem, že ty dva plechové kbelíky, které postrádá, už nebudou nikdy nalezeny. Dobrý skutek byl vykonán a všichni jsme z toho pro tentokrát venku. Sláva!
Pejsáček dostal jméno Ben a hned další ráno přišel o všechny dosavadní kamarády – to stádo blech prý čítalo kolem dvě stě dobře živených jedinců! Po předchozím psím nalezenci Smetí bude jistě i on platným členem naší trasy.
Byl to prosluněný a pohodový víkend, a jediné, čeho je třeba se obávat, je skutečnost, že už za rok se bude opakovat. Příště to ovšem nebude taková "brnkačka", jako letos. S kulatinami totiž, jak snad každý chápe, nejsou žádné žerty!
Achyle, díky!
Hrálo se fest asi do 8 hodiny nedělního rána, kdy se však někteří posilněni krátkým spánkem uvolili noční směnu vystřídat.
A pak už jsme se začali rozjíždět do svých domovů.
Achyle, Aničko DÍKY!!!
K tomu Achyl napsal:
Díky všem zúčastněným, že pomohli nám a přírodě "udělat" krásný večer.
Achyl s rodinou.
Související