94. 4ková Stezka Jizerky - 27.-31.10.2010


Noclehy zajišťovala Eliška s Fidlou

  • st 27. Tanvald-Popelnice
  • čt 28. a pá 29. Josefův Důl, "U Elišky"
  • so 30. Bílý Potok, Bártlova bouda, čp.187

a jejich hlavní prioritou byla akustika hospod - když ta bude skvělá, pak se všechno ostatní poddá. Všem nám bylo již předem jasné, že poslední říjnový víkend nebude parné léto. Byli jsme však příjemně potěšení sluníčkem a pokud bylo trochu zataženo, tak z mraků nepršelo. Celá Stezka se vydařila. (Jak to bylo plánováno si lze osvěžit zde.)

Následuje subjektivní popis a odkazy na videa, doplnění slíbila Karolína. Neváhejte jej doplnit svými dalšími postřehy či opravami i vy další.

Do článku byly začleněny komentáře Oty a MaPe.

Fotky dodal zatím Roman, VláďaT, Jasánek, Tonda a já.

Po 4té se 4kaři scházejí na nádraží Praha-Vršovice. Hlavním úkolem jest obsaditi 4x4+4x4 míst v přímém vlaku do Tanvaldu. Krom lidí s námi jedou 4 psi. Nástroje vyjmuli Venca, Irča a Olinka, dobrá nálada nechybí a cesta nám proto rychle ubíhá.
V Tanvaldu na nádraží nás očekává početný uvítací výbor - severočeská a automobilní sekce. Umělecká vedoucí zájezdu, jak ji překřtil jeden z pozdějších ubytovatelů, Eliška obchází vystupující s platem griotek. Eliška neponechává nic náhodě a postupně nás ubytovává. Co Můra nedávno pojal jako mystifikaci a vtip realizovala Eliška s Fidlou ve vší tichosti a nutno říci, že úspěšně. K postýlkám na ubytovně ČD v Tanvaldu, nás umístila v okolních popelnických penzionech.
Po ubytování odcházíme do místního Country Clubu, kde nás čeká výborný guláš a veselení. Hospůdka je to malinká s dobrou akustikou. Fidla zde ostatně nehraje poprvé a rodina majitele tohoto soukromého klubu je velmi vstřícná. Je ale pravda, že ti kteří sedí v sousední místnosti oddělené dveřním a okenním otvorem mají větší prostor ke konverzaci. Hraje se přibližně do 4.44 a ti, kteří se ubytovali přímo v klubu nebo na přilehlé verandě mohou konečně usnout.
Ráno je poměrně teplo (asi 5 stupňů a po delší době zde není po ránu jinovatka) se vydáváme po skupinkách různými směry do Josefova Dolu. Někteří z ubytovaných v Tanvaldu se netrápí s odchodem na snídani v popelnickém CC a odcházejí na Tanvaldský Špičák. Snídani zpestřuje Roman vlastnoručně taženým štrůdlem a jím sklizených jablek. Odcházíme postupně na černostudniční hřebenovku, kterou třeba Venca a spol. po výstupu na Muchov rychle opouští a míří na Tanvaldský Špičák. Další skupinky míří na Černou Studnici občerstvují se, příp. vyjdou na otevřenou rozhlednu a pochvalují si, že dohlédli na Sněžku. Je oblačno chvílemi skoro zataženo a opar, ale na pochod je to příjemné. Některé skupiny se rozhodnou, že za nastalého šera či tmy se do Josefova Dolu nablíží motoráčkem.
V penzionu u Elišky se ubytováváme s sousedním domě, případně v asi 200m vzdáleném objektu. Zdá se, že pan vedoucí rád vidí i problémy tam, kde nejsou, což se rozhodně nedá říci o jeho ženě, která vše řeší tak rychle, že problémy nějak nemají čas vzniknout. Snad je jen trochu zaskočena z vypitého množství griotky, když se ukázalo, že té griotky dost jaksi nebylo... Sál na hraní i s bidýlkem je malinký tak pro padesát lidí a to je nás v té době mnohem více. (Pamatujeme si jej ostatně z oslav Milenčiných kulatin.) Hraje se skoro do 4. Noc byla jasná a tak se stalo, že Fidla byl po ránu pokryt jinovatkou.
Po snídani se vydáváme "nalehko" na vlastivědný výlet. Po občerstvení v Horním Maxově "U Toníčka" míříme přes Bramberk (vše zavřeno) na Slovanku, kde se osvěžujeme, z rozhledny vidíme na zamžený blízký Ještěd a pokračujeme na přehradu vodní nádrže Josefův Důl, kde zajistil Prasáček exkurzi. Podepisujeme, že nám nevadí, když se umažeme atp. Po obšírném výkladu se vydáváme do injektážní štoly, kde v nejnižším bodě vyjímá Venca kytaru a Jitka housle a hrají "Hráz".
Večer je ve znamení Fidlových přátel z kapely, ze které po jedné hodině zůstává Žofka s Jirkou Kutíkem. K nim se potom přidává z "příchozích" Fidlova známá Maruška z Prahy s velmi příjemným hlasem, která je tu na návstěvě. Hraje se o5 asi do 4.44.
Ráno posnídáme platíme za dva dny a vydáváme se po modré kolem vodopádů vzhůru na Knajpu, kde je možná poněkud překvapivě otevřeno a první skupinky si mohou sednout i uvnitř. Hlavní voj už takové štěstí nemá, neb sluníčko a modrá obloha s cirrusy vylákali cyklisty i pěšáky na výlety.
Pokračujeme na Smědavu, kde bylo původně plánováno hraní. Díky obsazené provozovně a (na psy) alergickému pikolíkovi z toho nakonec sejde a postupně odcházíme na Bártlovu chatu v Bílém Potoce. Úsek kolem říčky Smědé s ukázkami, co dovede voda, když opravdu zaprší (tahle oblast ostatně drží republikový rekord v úhrnu srážek za 24h), a se stopami po letošních rychlých povodních i ukázkami prosluněné podzimní přírody patří k nejsilnějším zážitkům této Stezky.
Bártlova chata je příjemný podnik s čistými pokojíky, sprchami a dalším příslušenstvím. Pan vedoucí i ostatní perzonál vše zvládá a zjevně se mu hraní i zábava posledního letošního stezkového večera líbí. Láme se čas a tak máme na regeneraci o hodinu více. Mnozí setrvávají na zasklené verandě, kde se hraje a zpívá. Nemalá část odchází na vlak do Hejnic přes Hubertku a Libverdu. My máme na Hubertce štěstí, že příjemná paní domácí právě dopéká domácí tažený štrůdl, který na chladném vzduchu venku rychle vychládá a tak je co si dát ke kávě. Necháváme si poradit a bez báglů odcházíme na asi 150m vzdálenou vyhlídku na Kočičích kamenech, do kterých se opírá podzimní slunce.
Kolem vyhlídky u dobrého ducha hor MUHU jdeme k Obřímu sudu se zaplněným parkovištěm s auty pohříchu ponejvíce německých poznávacích značek. Přes Libverdu jdeme kolem Kristianova pramene s výtečnou minerálkou do Hejnic, kde máme trochu času na občerstvení a prohlídku kostela.
Pak už jen cesta vlakem s několikerým přesedáním, z nichž po tom posledním jsme rozprášení po 4? vagonech. Díky tomu hraje pouze omladina, která se seskupila kolem Šerloka II. a Zakiho v prvním vagoně.
Na hlavák příždíme asi s 15 minutovým zpožděním, ale prostor a chvíle na Valčíček se našla.

Fidlo, Eliško i ostatní, kteří jste přispěli k zajištění i k dobré náladě, DÍKY!


Komentáře:

Zdravím 4kaře. Když vyjde počasí je všechno hezčí. Lituji, ale žádnou známou tvář z prvních stezek jsem z fotografií nenašel. Je vidět, že se toho zase tak moc nezměnilo. Snad jen ta griotka je víc na programu a více hudebních nástrojů a hudebníků. Já jsem byl v té době na Šumavě a i tam bylo krásně. Doufám, že se najde příležitost a čas na setkání při nějaké akci.

Ota Klepetko

Připojuji něco stezkové statistiky : Celkem Stezkou prošlo (nebo projelo) 77 lidí, navíc procupital 1 Vašík a z dětské tašky se usmíval 1 Sašínek. Dále se  Stezkou proštěkalo nebo prohemžilo celkem 8 psů různé velikosti (a 1 paní setrová byla na návštěvě).

Aniž se předem ohlásilo se na Stezce objevilo 8 lidí, 2 se ohlásili v den odjezdu. Celkem 3 nedojeli, aniž se odhlásili.

Vlakem TAM nás jelo pohromadě z Prahy 26, vlakem ZPĚT z Hejnic 25 (včetně penzistů a režistů). Na nultém středečním noclehu nás bylo 49 (51 přihlášených), ve čtvrtek 57 (59), v pátek 65 (62), v sobotu 58 (58). 

Sečetl MaPe               


Odkazy na videa:

  • [yt-nw:0kop4dOa51k St-čt::V novém okně/záložce se spustí video 13:42]1. díl [yt-nw2:Praha-Josefův Důl]
  • [yt-nw:JQ1EIZf_ey4 Čt-pá::V novém okně/záložce se spustí video 14:47]2. díl [yt-nw2:Josefův Důl a okolí]
  • [yt-nw:A5tLCm_aC38 Pá/So::V novém okně/záložce se spustí video 12:49]3. díl [yt-nw2:Josefův Důl] (pokračování večera)
  • [yt-nw:yMGqNqTIUVE So-ne::V novém okně/záložce se spustí video 11:25]4. díl [yt-nw2:Josefův Důl, Bílý Potok, Libverda]

Album fotografií najdeš zde...

 

Sdílej to!

Be the first to comment