Vánoční slezina


se konala letos v pátek 17. prosince "U Ztracených klíčů" navzdory akustice i poněkud zvláštní obsluze ... Na závěr je přidána zmínka o sobotní vycházce a malý kvíz (s řešením).

Vánoční čtyřkovou slezinu jsme po několika neúspěšných pokusech najít pro ni jiné "hřiště" svolali do osvědčené slezinové hospody "U ztracených klíčů" pod Vyšehradem. Ačkoli jsme si byli vědomi si toho, že zdejších 47 židlí bude asi brzy obsazeno (a bylo tomu tak již o půl deváté), přesto jsme dali přednost útulně našlapané místnosti před nějakým sice velkým, ale chladným sálem.  Hodně lidí  také konečně zjistilo, kdeže to má teď trasa sleziny. Ba i Lapajda von Říčany se nestačila divit, jak rychle a pohodlně se do této hospody dostane.

Stromeček na pianinu, svíčky a vánoční dobroty slané i sladké na stolech, sem tam i nějaký dárek  naladily  předvánoční atmosféru. A taky to ladilo muzikantům, kterých se sešlo opravdu hodně. Někteří sice žehrali na hanebnou akustiku, ale ne zas tak moc, aby přestali hrát a odešli.

Magdina řeč při  předávání
Čapky Honzy Čapka

17.12.2010

Ahoj Čtyřko!

Je báječné vidět stále fungující trasu, která má za sebou od roku 1963 tolik vydařených akcí, při nichž se setkává tolik spřátelených lidí.

Připomínkou na první léta 4.trasy je i tento klobouk s odznaky 8 stezek včetně polského rajdu z roku 1964 - nosil ho

Honza Čapek

strojař, který stál u zrodu TAKu i 4.trasy a byl jedním z těch, kteří na technice vyráběli první památečné odznaky 1. Stezky.

Jeho sestry, Helena (provdaná Jílková) a Magda (provdaná Součková) pomáhaly je tehdy vybarvovat.

Honza Čapek, ve svém svérázném oděvu: plátěném vojenském plášti a ve zmíněném loupežnickém klobouku, byl na první šumavské Stezce ve Velharticích vyhlášen za Krále Šumavy.
Obdržel plechovou korunu na hlavu s přiletovanou 1 korunou československou a záchodové prkénko kolem krku. Fotka je jistě v archivu 4.trasy.

Honza Čapek má zrovna dnes, 17. prosince 2010, nedožité narozeniny (71 let). Zemřel na plicní rakovinu - ač nekuřák a sportovec - ve svých 64 letech v roce 2003.

Ve svých třech dětech nemá bohužel své stezkařské následovníky, a tak klobouk putoval k jeho setře Magdě Součkové. Tam stezkařský duch vládne dál i v synovi Tomášovi.

Nicméně rodiny se dohodly, že by mohl být klobouk - jako památka na začátky 4.trasy - v "depositáři"? či v "síni slávy"? Čtyřky.

Za Čapkovy

a Součkovy

věnuje Magda S.

Jako čestný host přišla mezi nás Magda Součková, dávná čtyřkařka, která se kdysi provdala na jedenáctku, aby nyní  zakotvila na jedničce, sestra jednoho ze zakladatelů 4.trasy - Honzy Čapka, který již bohužel není mezi námi. Magda  věnovala do čtyřkového trasového relikviáře "loupežnický"  stezkařský klobouk svého bratra - tedy "Čapku Honzy Čapka", která nejenže pamatuje historicky první Stezku se 4.trasou v roce 1964, ale je i náležitě vyzdobena odznaky z období, které až na výjimky není zastoupeno na Vobrázkově pověstném klobouku od Paľa Zemana. Čapku Honzy Čapka zdobí odznaky v tomto pořadí: Turista ČSR, Stezka Krkonoše 1964 TAK, XII RAJD-SUDETY jesien 64 ZSP-AKT-Wroclaw, Stezka II Orlické hory TAK 1964, Leningrad (psáno azbukou), III. Stezka Jizerské hory JARO 1965, IV Stezka Šumava 65, V Stezka Jeseníky, VI Stezka Krkonoše, 9. Stezka a XII Stezka podzim 68.

Jak se už stává tradicí je konec roku TAKy časem bilancování, a protože "noclehy v rodinách" v Milostíně na jarní 52.Stezce čtyřku opravdu proslavily, byl  Můra, jakožto autor této dotažené mystifikace, právě za tenhle "Počin roku" vyhodnocen a oceněn. Obdržel figurku Mata a zbylé kočičí pamlsky od "paní Staříčkové z Milostína". A jako projev uznání taky na chvíli historickou čapku Honzy Čapka.

Mnohé a někteří přinesli, jak bylo již naznačeno, na Slezinu laskominy a to nejen sladké, ale i slané. Největší uznání i obdiv za své výrobky sklidila Wickie, která se před necelými dvěma týdny vrátila s Vaškem ze zemí Zlatého trojúhelníka.

Chvílemi se více kecalo než hrálo, pak zase více hrálo než kecalo (jak to už na našich slezinách bývá)  a to asi do půl druhé.

Na sobotní odpoledne byla 4ková veřejnost pozvána na další vlastivědnou vycházkou na téma "Křížovnické nám. - nám". Po třetí hodině odpolední podupávalo v mrazivém odpoledni pod staroměstskou Mosteckou věží skoro dvacet čtyřkařů. Jana Pikola Šť. měla připraven docela podrobný výklad kdo kde kdy co. Ba i na to, která kamenná postavička na Mostecké věži komu pod suknicí šmátrá, zbyl čas. Pak slunce zalezlo za Petřín a ochladilo se, díky čemu se z Procházky na mostě stal téměř úprk mezi sochami, prodavači turistických artefaktů i poskytovateli svérázných zábav a hlavně mezi davy tu- i cizozemských návštěvníků, kteří různou rychlostí postupovali oběma směry po mostě a pokoušeli se uklouzat asi dvaceticentimetrovou vrstvu sněhu uprostřed mostovky...

Po překročení Karlova mostu jsme za mosteckou věží zabočili vlevo a zase vlevo,  kolem Zanzibaru jsme zakrátko došli do Šatlavy. Útulná a zejména prázdná!!! hospůdka (desítka popovická za 28,-, plzeň asi 33 nebo 35?, ale čajíky myslím za 25,- a rum za 40,-). Obsluha ochotná, ale pomaloučká (vousáč byl na to sám). Do hospody dorazili ještě někteří opozdilci a Jana Šť. k tomu všemu porozprávěla o Janu Nepomuckém.


Kvíz zejména pro účastníky sobotní vycházky:
Na Karlově mostě se Jana Šť. zmiňovala o jedné ze soch, kterou zdobí dnes poněkud omšelý latinský nápis, jehož začátek je co titulek použit k popisu jedné starší stezkové fotky umístěné na tomto webu.

Kdo první odpoví v komentáři správně na všechny čtyři níže uvedené otázky, obdrží dárek...
Soutěž uzavřena bez vítěze.

 

  1. Patří ona socha, resp. její tvůrce k Janiným oblíbeným? Řešení
  2. Ze které Stezky je ona fotka s titulkem, který začíná stejně jako nápis? Řešení
  3. Vděčil Jan Werich za znalost tohoto nápisu své babičce nebo svému učiteli latiny? Řešení
  4. Jak se socha označuje (jmenuje)? Řešení

 A o jakém nápisu je tu řeč? Řešení

Sdílej to!

Be the first to comment