26. Stezka ...a půl - 6.-8.5.2011


V mezidobí TAKových Stezek se pořádají nejen trasové Stezky, ale již déle než čtvrt století i Stezky ...a půl. Letos se uspořádání chopila trasa 26 a zvolila oblast 4kařům známou z loňské Stezky: okolí kounovských řad.

9.5. Přidáno video [12:52].
10.5. Přidány odkazy na fotky (TAK a Sonja K.)

Většina účastníků se sešla u vlaku odj.17.10, který ale kvůli víkendové výluce nevyjížděl z nádraží Dejvice, leč z provizorní zastávky nad hotelem Diplomat. Setkali se zde zástupci obou tras, aby se jejich cesty rozdělily v Lužné u Rakovníka. Zatímco trasa druida Valdy přestoupila na vláček do stanice Mutějovice, Dafova skupina to vzala přes Rakovník, kde se podařilo otevřít již zavřenou hospodu, do Domoušic.

V Domoušické poněkud vybydlené škole jsme si zaklejmovali noclehy a zprátili se zpět do hospody, kterou jsme okoukli již cestou z nádraží. Po počátečních rozpacích ("Máme černé i světlé točené, ale řezané? Musím se zeptat...") a několika úspěšně vyřízených reklamacích studených polévek a nedostatečně ohřátých jelit, jsme se pustili do konzumace, jakož i hraní a zpěvu. Večer probíhal celkem stezkově stadardně, poslední účastníci se loučili s personálem kolem 4h.

Ráno jsme posnídali, často na stolech před hospodou, v otevřeném konzumu jsme doplnili zásoby a vydali se na Pravdu. Účastníci lesních her "z pohádky do pohádky", které se konaly právě zde, přidali něco historek. Posvačili jsme a vydali se mírnou oklikou na zakončení k lesní kapli sv. Vojtěcha u kounovských řad.

Vlastní zakončení nemělo nějaký proorganizovaný program: i hrálo se, zpívalo a kecalo. Sluníčko svítilo a tak jsme se střídavě přesouvali mezi osluněnými lavičkami a altánem, případně jinými místy poskytujícím stín.

Valdova skupina směla na Pískovém vrchu postavit památnou mohylu. Dafova skupina nic stavět nemusela, protože to díky své silné magii zřejmě zvládl druid Daf sám a patrně i díky tomu dorazil do noclehu v závěru peletonu.

Cestou do Mutějovic se nám postavilo do cesty několik nástrah. První byly magické kounovské řady a významné kameny pojmenované (asi pionýry) Pegas a Gibon. Nicméně z magického působení místa jsme se vymanili až na nádraží Mutějovice (nezaměňovat se stanicí Mutějovice, která je na jiné trati). Tam se naše cesty pokusil zkřížit až přespříliš ochotný ďábel našeptavač, který se představil jako Mirek a jeho rázná žena. Z domku u nádraží vynášeli další a další lahváče, PETky s pivem, vařili kávu a vůbec činili pomyšlení. I hrálo se a zpívalo. Snad bychom ani neodešli do noclehu, kdyby se Permon neobětoval. Prohlásil, že je taky Mirek, i když i malé děti vědí, že je přece Permon, a že všechno vypije. No, nakonec to poměrně dobře dopadlo a podařilo se obětavce doručit do noclehu navzdory strmým železným schodům do prvního patra, kde byla pěkná minitělocvična s boxerským ringem, doplněná sprchami s tekoucí teplou vodou.

Personál v hospodě vše zvládal a nad to s úsměvem. K večeři bylo jednotné vepřo-knedlo-zelo, do kterého se s chutí pustila i Květa, která nějak zapomněla, že je vlastně vegetariánkou. Kapelu táhl především Tomáš Rozsíval, který odjezd některých hráčů pojal jako výzvu hodnou jeho formátu. Ráno jsme posnídali a ti, kteří si objednali švédský stůl, rozhodně nelitovali a pak jsme se rozešli do všech světových stran, abychom navštivili i další místa v okolí, a vydali se domů.

A celkové hodnocení: Počasí parádní, zajištění noclehů - přes tu vybydlenou školu - bylo zdařilé. Hospody něměly špičkovou akustiku, ale celkem to nevadilo. Podžbánský pivovar s výtečným pivem (řezané točili do dvou vrstev: spodní světlé a nahoře tmavé; toho lze dosáhnout pomocí tzv. výčepní lžíce, samozřejmostí je regulace pěny) i ubytováním (mrňata bydlela s rodiči v příjemných pokojíčcích) lze doporučit.


  • Album z akce je zde...
  • Video z trasy druida Dafa je [yt-nw:LmSUCVZPTU4 Video::se otevře v novém okně nebo záložce][yt-nw2:zde]...
  • Výběr fotek na TAKových stránkách
  • Fotky Sonji K.
  • Fotky Jirky Valdy, jr.

Sdílej to!

Be the first to comment