Chotěvice 11.-13.2.2011


Severka se podílí o zážitky z letošního zimního soustředění na chaloupce v Chotěvicích.

Přidány fotky od Mirečka.

Ani nevím pokolikáté jsme se sešli v zimě v Chotěvicích. Původně bylo přihlášených 27 kamarádů, ale nakonec nás bylo jen 21+malý Vašík. I tak měla chaloupka zatěžkávací zkoušku a někteří stateční, jako Jitka s Pepou a Kryšpín spali na půdě, i když tam bylo jen lehce nad nulou. Jako první dojeli Pepa a Jitka, kteří vezli Honzu s Danou. U sousedů si vyzvedli sudy s pivem (pípu si vezli s sebou) a než jsme přijeli s klíčema, tak už měli na dvoře před chalupou naraženo, pivo v půllitrech a blažený výraz ve tváři. Hluboko v noci dorazili jako poslední Vašek s  Wickinou a Martičkou a to už jsme byli komplet. Oba večery se hrálo jako o život. V sobotu nás přišli podpořit místní: Míla s Jowikem a přidali tak i něco ze svého repertoáru. Hrálo se, tančilo, jedlo, pilo, mluvilo až do ranních hodin.

V 10.00 Vašík všechny brutálně vzbudil rozsvícením a hlasitou hrou na kytaru, až na Pepu s Jitkou, kteří už vzorně čekali ve světnici připraveni na chystaný běžkový výlet (ale možná jen zimou nemohli dospat). Ten se opět vydařil ve stylu Vašíkovy pověsti. Počasí bylo nádherné, leč stoupání z Pomezek na Jelenku trochu náročné a na ledovatém sněhu, pro jeho prudkost, nám často nezbylo nic jiného, než běžky nést. No a zpět naopak pro prudkost klesání zase mnohdy nezbylo nic jiného, než běžky nést opět - to se ovšem netýkalo těch, kteří mají v oblibě krkolomnou jízdu. Přestože nás vyrazilo 13, tak jsme se nakonec rozdělili na 3 skupiny. Po tomto zážitku někteří zvolili bezpečnější cestu zpět k autu po silinici, běžky hezky v ruce. Já jsem zůstala ve skupině s Vašíkem a třemi dalšími dobrodruhy a kupodivu jsem nelitovala. Cesta byla sice neortodoxní a poslední kopec, který bylo potřeba zdolat střemhlav dolů, samozřejmě jen s tou vůli, bez jakékoliv cesty, jsem necikcakovala jako ostatní ale šla pěšky. Přes všechny potoky byly lávky, nebo mostíky a nemuseli jsme je tentokrát skákat, ani brodit.

V neděli na krátký pěší výlet šli s námi i zbylí pěšáci.. No a když jsme dorazili k cíli cestou, která plně vyjadřovala výrok, který má Vašík na tričku k šedesátinám, vrcholová hospoda byla zavřená. Ani po otevření, na které jsme ½ hodiny čekali, nám nenalili, protože tam měli den před tím Valentinskou zábavu. Kosák to komentoval slovy, že takovýhle vy - a použil výraz připomínající dámské přirození -  výlety už Vašík dlouho neorganizoval. Nedalo se nic dělat, na pivo jsme museli zpátky do chalupy, tentokrát už schůdnější cestou.

Hodnocení víkendu: Počasí jsme měli od krásného a slunečného tepla, po mlhavou zimu, nevyspalí jsme byli všichni a dostatečně, unavení taktéž, Ctíra dokonce přestal mluvit, ale hbitě ho nahradila Wickina, vypilo se 200 piv (+ 20 jsme si odvezli domů k večeři), a to někteří pili jen víno, nebo byli dokonce abstinenti. Nic se nerozbilo, všichni měli nakonec své mobily, klíče, brejle, jen Kryšpín tam zapomněl doklady, Ctíra kartáček na zuby (přidám ho k těm dalším 20 zapomenutým) a ještě hledáme majitele pro jednu černou rozepínací mikinu pánské velikosti. Malý Vašík byl strašně hodný a rozdával úsměvy kolem sebe stejně jako jeho rodiče.

Doufám, že si to všichni užili a už se těším na další zimní Chotěvice, ale ještě nás mezi tím čekají v červenci ty letní.

Praha, únor 2011 Severka

 

Sdílej to!

Be the first to comment