Výjezdní slezina u Áji a Honzy 16.4.2013


Místo k Olmerům v Nuslích jsme vystoupali na K2 v Podolí. Výhled byl nesrovnatelný ....

Přidáno poděkování Áji a náhled Hančiných fotek s odkazem.

[rajce:a8017075]

Ája a Honza někdy v únoru navrhli, že bychom mohli konečně spatřit jejich pozemek nad Podolím, o kterém jsme je slyšeli často nadšeně vyprávět. Vymýšleli jsme, jak by se měla tahle "výjezdní slezina" nazvat. Já prosazoval "jaroslavení", ale nenapadlo mne, že bychom 16.dubna slavili konečně opravdový příchod jara. A stalo se. Ája přišla s termínem "výstup na K2" a příchozím to určitě také tak připadalo. Po mírném výstupu od tramvaje a pak krátkém traverzu jsme opravdu našli avizovanou velmi nízkou branku, kde nápis na schránce na dopisy ubezpečil, že jsme nástup do hory našli. Pak už jen vzhůru - buď kolmo na vrstevnice nebo serpentýnou jako na Semering. Cesta byla značená červenými a zelenými značkami. Nahoře - ve svahu, kde by člověk očekával přenocování uvázán ve žďáráku - se objevila  útulná boudička, dokonce napojená na inženýrské sítě. Jak to sem proboha dostali?! Před ní ohniště a vonící opékané buřtíky. Ze střechy boudičky byl uchvatný výhled na půl Prahy. Cestička podél pípy s již naraženou padesátkou vedla na velkou vykopanou plošinu, zřejmě určenou k tomu, aby se na ní něco pěkného postavilo. Při pohledu na ty kubíky, které bylo třeba ve svahu vykopat, bolí ruce a dělají se puchýře od krupáče. Klobouk dolů.. !

Slezinová účast byla hojná, zvědavost nám zkrátka nedala, Sedělo se na plošině, pilo pivo i jiné mocnější nápoje. Pak se setmělo, zapálil se oheň a otevřel se pohled na světla města - vidět najednou Hradčany a Vyšehrad z tohohle romatického místa - zážitek. Pětice obětavých muzikantů nám hrála do té idyly. A pak taky trochu práce - bylo třeba zhodnotit čtyři druhy višňových likérů a vybrat nejlepší. Griotkoví specialisté 4.trasy se s takovým úkolem rádi popasovali. Vítěze bude muset Ája dopsat, vím jen, že byl z Němec a že mi taky chutnal.

Někdy po půl dvanácté nastal čas ke slanění k MHD. Při pohledu zpět na stráň by člověka nenapadlo, že jsme se v těch výšinách a přírodě ještě před chvílí veselili.

Ájo a Honzo, díky za pozvání a zajištění všeho potřebného k povedené slezině i všem ostatním, kteří přispěli skutkem či radou ....

A přejeme i dobré nervy a konečně definitivní úspěch v boji s úřady.

MaPe

Mili ctyrkovi pratele,
mam opravdu radost, ze se tolik z vas nachazelo v tak dobre telesne (i pitne) kondici a ze jste dorazili v tak hojnem poctu, takze se skoro presne k pulnoci dokazal dopit ten 50l sud piva.

Chci podekovat hlavne Stane a Vojtiskovi za to, ze vcas dopravili vse potrebne k tomu, aby pivo radne teklo a Honzovi, ze vlastni porad tolik sil, aby vse vytahl nahoru.
Jo a vim, ze porad prosim nebo dekuji sv. Petrovi - jenze on si to zaslouzi, nemyslite?!

Takze diky jemu i vam, ze jsme mohli spolecne prozit a privitat vicemene prvni opravdovy jarni den:-) !!

P.S. V zachvatu uklizeni jsem pristi den vyhazela vsechny lahve bez rozdilu, takze ted nevim zpameti presne jmeno vaseho ctyrkoveho griotkoveho favorita.
Tak at je to napinave - dozvite se ho nejpozdeji na Stezce. Na tu a na vas se tesi Aja a Honza K.

 

Sdílej to!

Be the first to comment