Pět mužů ve člunu (o šestém nemluvě)


Po dlouhém bádání uchýlil se Bundáš k stejnému pojmenování této akce 4. Plavební, v pořadí druhé, tentokrát vedoucí meklenburskem, jako nazval článek o plavbě první, kteráž však vedla dva roky před tím do vod Nizozemského Fríska.

Týden po nádherné Stezce v Moravském krasu nás Jahůdka řízená kpt. Rumpálem vezla na plavbu bývalým DDR do oblasti kanálů a četných jezer mezi Labem a Odrou – do Meklenburska. Minuli jsme Berlín a rovinami s větrnými elektrárnami dojeli jsme do městečka Lübz, kde sídlila loděnice Nicols, jejíž plavidlo jsme měli zapůjčeno. Loď se tvářila velice aerodynamicky, ale byla jen 11cti metrová což se výrazným způsobem projevilo ve velikosti kajut. Jmenovala se velice nepoeticky ... LÜBZ. Po přebíracích formalitách jsme se pro jistotu korporativně odebrali do nedaleké hospůdky, kde čepovali výdobytky světoznámého Lübzského pivovaru a kde jsme rovněž plavbu oficiálně zahájili slivovicí poskytnutou českým profesionálním lodníkem ze Znojma.

V neděli, poměrně časně ráno, jsme vyplouli. Cílem bylo městečko Plau, kde doufali jsme v Infocentru i v neděli získati povolenky k rybolovu, neboť, dle informací, Meklenbursko by mělo být rájem rybářů.

Plavba kanálem byla i v dešti příjemná. Sebekontrolu jednoho z lodníků, jméno nebudu uvádět, poněkud narušilo již 2. zdymadlo, které masivně cákajícími vodními vývěry svých výpustí dokonale vyplavilo bráchovu klaustrofobickou kajutu poté, co si opomenul zavřít její pidi okénko. V Plau byly povolenky k rybolovu za nekřesťanský peníz skutečně vydobyty a ploulo se dál. Wasserwanderrastplatz (šmarjá to je nekřesťanské slovo) v Lenzu byl na polovině plavby. Kapitán přistávaje, manévroval s lodí dokonale, hysterie nebylo příliš a to měl propelery jen na špičce. Po přespání, vytrvalou plavbou bylo jest nám dojeti do konečného bodu plavby do městečka Klink na Müritzském jezeře (Müritzseee), jenž jest monumentální a nesmírné. Letos nebylo možno udělat plavební okruh – ploulo se systémem tam a zpět. Cestou z Klinku zpět nebylo pospícháno, navštívili jsme město Waren, přejeli jezera Binnen Müritz, Kölpinsee, Fleesensee, Petersdorfersee, Plauersee. Kotvili jsme v městečku Malchow, podruhé v Lenzu. Projeli jsme otáčecí i zdvihací most a mnoho Schlausen (zdymadel, plavebních komor).

Ustavičně bylo pokoušeno rybářské štěstí – na kanálech, na hloubkových zlomech jezer, u rákosí, zkrátka všude - na třpytky, gumové nástrahy, těsto, kolínka, na živou i chcíplou návnadu, Pepíčkovy žížaly (ty i po týdnu plavby byly tak vábné, že jsme je snědli sami s limetkovým dresinkem). Ty kurvy (ryby) měly patrně tolik přirozené potravy, že naše investice do rybářských povolenek přišla totálně vniveč. A to v našich řadách byli i tací rybáři, kteří vyžadovali ryby (sardinky z plechu) ke každé snídani a na rybí speciality z nouze chodili do hospod. Co naděláš ... dětima nezatopíš.

Plavební výpravu Meklenburskem pokládám za velice vydařenou – na Milánkovu zelňačku do smrtě nezapomenu, Pepíčkův gulášek, Rumpálovo mistrné kotvení, Luďákovy vidličkové snídaně s „Habaněros“, Vojtíškova načančaně uklizená kuchyň ... a ani „ponorek“ nebylo příliš. Vstřícní domorodci (stále uctívající Karla Gotta), čistá městečka, dobrá příroda, čistá voda.

Nepochybně se najdou jedinci, kterým se naše plavba nebude zdát dostatečně dobrodružná a akční. Vypudili jsme však své zchátralé organizmy z lůn teplých domovů. Tudíž skutečnost, že mi někdy naše plavidlo připomínalo stanici handicapovaných živočichů, nic nemění na tom, že se s 4. Plavební vydám do lodnického světa dobrovolně, ochotně a rád znovu. ... a taky tam kukaly kukačky – pro každého nejmíň na tisíc let.

Posádka:

  • Rumpál kpt.
  • Vojtíšek
  • Milánek
  • Luděd (MaBu)
  • Pepíček
  • Bundáš – který to sepsal
...a zde ještě pro úplnost odkaz na fotky...

Sdílej to!

Be the first to comment