Ohlasy ze Schnilky 2011


Přiloženy ohlasy na letošní Schnilku, kterou zorganizoval opět RuM, tentokrát v Nových Hutích na Šumavě.

Zápisky poskytli Jana Chloupková a Můra, přidán výběr fotek Miloše Neumana a odkaz na jeho album. Rovněž je přidán odkaz na TAKovou galerii fotek z této akce.

Shnilá jízda se letos konala 4.-6.3. na Šumavě v Nových Hutích za účasti 69 TAKových lidiček, z toho skoro třetina hudebníků. Ze čtyřky byla účast hojná, asi 11, pokud jsem dobře počítala.

Počasí se vydařilo exkluzivně, v sobotu modrojas a teploty lehce nad nulou, v neděli polojasno kolem nuly. Horší už to bylo se sněhem, ale dalo se dobře lyžovat od 900 metrů výše. Někde trochu zledovatělé, někde jehličí nebo voda, ale většinou prašan v upravené stopě. Nicméně asi polovina účastníků běžky ani nevybalila a pojali to jen jako pěšárnu, jejich škoda, protože my běžkaři jsme se skvěle sklouzli. Některým se to líbilo tak (v čele s Můrou), že v sobotu dojeli až kolem desáté večer. Hudba tradičně vynikající, došlo i na tanečky.

Prostě shnilka neměla po společenské ani sportovní (kdo chtěl) stránce chybu. TAK zase za rok!
(sepsala Jana Chloupková)

Na nikoho se nečekalo, a to Ruda objednal pro opozdilce druhý autobus. Cestou se stavělo 2x hlavně kvůli prostatikům, ale myslím si, že někteří (Petr Vojtěch) se na ni spíš vymlouvají.

K večeři skvělá svíčková a Bernard ve trojím provedení. Zábava se rychle rozproudila, ujal jsem se role uklízeče pod pánskými mušlemi a pokusil se všechny pány nabádat k bližšímu přistoupení. Prosil jsem o 10cm, je to sice malý kousek, ale někdy udělá velkou radost! Zvláště uklízečkám! Večer tentokrát nevystoupila umělkyně z Prahy, protože jí usnul manažer.

Ráno jsem zase jednou uviděl prázdný švédský stůl, už chápu, proč jsou švédové tak hubení. Nicméně jsme si nakonec něco vysomroval. Kolem 10 hodiny se osazenstvo rozprchlo do okolních hor a vesměs ujeli kolem 20km ve schnilých stopách. Viděli jsme Zadov, Churáňov, Horskou Kvildu, Kvildu a mnoho dalších krásných míst a výhledů. Cestou se hrálo v Churáňově a na Kvildě. Já a několik dalších jsem zase uvěřil Vencovi Samohelovi a z Kvildy jsme jeli zkratkou přes les. Jak říká klasik: “Bylo to sice o něco delší, zato tam byla horší cesta!“ Domů jsme dorazili v 10h večer, zato krásně unaveni a opivněni. Nějaká dobrá duše nám dokonce schovala řízky. Na pánským bylo zase mokro! Večer byl podstatně slavnostnější, zpívala se hymna a dokonce vystoupila známá umělkyně z Prahy. Při zpěvu hymny mě šlo hlavou, že za mlada mě napadalo místo „…sou a soutěžíme…“ úplně jiné slovo, ale teď mi ani to „soutěžíme“ nepřipadá vhodné. Nevymyslel by někdo nějaké vhodnější a aktuálnější slovo, které bych si mohl při tom myslet? Ani bych ho nemusel zpívat!

Neděle byla studenější a po včerejší únavě méně sportovní. Většina šla pěšky na oběd do okolních vesnic, ale přesto část sportovně oběžkovala zasněženou část hor. Menší skupina šla a hrála na Pláních (1km) v kiosku, ačkoliv měli od vedoucího zájezdu výslovný zákaz vycházení. Javor jí zase měla jako ježečka, jak sama prohlásila. Odjezd byl stanoven nejpozději na 5. hodinu. Mezi prvními zasedl Bořík, ale po chvíli se ukázalo, že nezaplatil útratu a domníval se, že když už bude schovaný v autobusu, tak si ho hospodskej nevšimne. Další důvod k tomu, aby doktorům přidali, aby chudáci měli na útratu v hospodě. Cesta domů proběhla v pohodě jen s jednou zastávkou. Velký dík Rudovi Mrázovi za krásný víkend a ranní nedělní šampaňské.

Zaznamenal Můra

 


Další odkazy:

 

Sdílej to!

Be the first to comment