41. TAKový bál na Titaniku


Letošní TAKový bál se konal 30.3.2012 v sále bývalých Elektrických podniků, tedy v Kulturním centru Vltavská a měl podtitul "TAK se nikdy nepotopí".

O letošním ročníku referuje LojzaB, přidána "Bálová hlídka" a fotky.

Komentujte!

Za čtyřku se celkem nic mimořádného neudálo nebo to nestojí za řeč.

Bylo uděláno společné foto - viz album. Kostýmy byly většinou příjemně pohledné, až na nějaké břichatce s míčem nebo neoprénový kostým či loď na hlavě.

Předtančení bylo příjemné na poslech i na podívání - dokonce se dalo pochopit o co jde - zážitek výletníků na Titaniku před a při potopení. Soustředil jsem se zvláště na pár prof.Hlavatý - dr.Musilová, kteří si to prostě vychutnávali a tudíž to byla pastva i pro naše oči. Hezky, divoce a dramaticky kroužila všude kolem mimo soubor malá mladá ne zcela bílá vodní víla Monika Misíková. Muzikanti "Kdo má čas", tedy děti z našich Takových vrstevníků, hráli jako o život, pestré tanečky, dělali časté, ale krátké pauzy a hráli s radostí a tudíž i pro naši radost.

Na parketě to občas bylo dost naplněné, ale bylo to lepší než původní záměry organizátorů, aby bylo kolem lidí, jen co by se na parket volně vešlo. Pivo bylo lepší plzeňské z láhve než točený Kozel z pípy Gambrinus.

Navrhuji, aby se kapela nejméně příští rok zopakovala a pak určitě ke 104. výročí potopení Titaniku, třeba by to mohla čtyřka organizovat?.....


Dana s Luborem/t1 publikovali zdařilou "Bálovou Hlídku" - posuďte sami (převzato z http://1trasatak.webnode.cz/)

TANEČNÍ HLÍDKA Z TAKOVÉHO BÁLU

Každý má své přípravy na Takový bál. Bál TAKu má vždy svůj ráz a je třeba vymyslet co na sebe a sehnat to. Před sto lety se potopil Titanic a dnes jsme měli námět na ples. Jeli jsme s Danou do Benešova a kromě příjemného popovídání jsme odtud odváželi vypůjčený, jakoby secesní klobouk s bohatým zdobením. Stal se základem Daniny plesové garderoby. Já si koupil buřinku. Sice jsem na ní objevil nápis „Made in China“, ale posloužila spolu s vestou mé představě Ira či Brita cestujícího lodí. Sbalili jsme taneční boty a vyrazili na Vltavskou. Jela jsem s kloboukem na hlavě již z Chodova (protože se špatně připevňuje) a Lubor (zbabělec :) ) s buřinkou v příručním zavazadle.

Ve slušně velkém sálu, dříve Elektrických podniků, se bál konal. Vítači nám podali kalíšek "whisky" přípitku na zdar večera a pak jsme se usadili u jednoho ze stolů trasy Jedna. Jednička je hodně taneční (tak jako hudební a zpěvná), na bálu se nás sešlo asi 50 a byli jsme tu nejsilnější trasou. PaS měl na starosti organizaci bálu a zhostil se úkolu s lehkostí a šarmem sobě vlastním. Určitě za tím bylo hodně práce. Krásné vstupenky s mohutnou lodí v noční temnotě. Jako pozornost na každého čekala na stole minilaskonka s podložkou „White star line“- jménem společnosti, která Titanic poslala na moře. U vstupu do sálu byla výstavka dobových fotografií ze stavby lodi. V rozhovoru s přáteli ubíhal večer do zahájení plesu. Ve společnosti bylo vidět hodně nápaditých oblečení nebo doplňků. Část publika se prezentovala jako elegantní cestující, část jako námořní personál. Mezi doplňky byly často plovací kruhy nebo doma vyrobené záchranné vesty. ToRovi zpod saka vyčuhoval dobře nafouklý gumový míč. Snad jej dlouho držel na hladině. Petr Te měl doma popsanou a nazdobenou čapku s lodí související. Řada našich dam byla vyzdobena čelenkami, často s peřím a šňůrami perel. Nádherné šaty Helenky Bo přitahovaly oko tanečníků. Některé dámy oprášily „lišky“. Výborný nápad měl vysoký chlapec s polystyrenovou krou na hlavě. Na kře seděli malí lední medvědi. Byl nepřehlédnutelný.

Ples byl zahájen vystoupením PaSa a jeho kolegy spoluorganizátora Jirky K. Popsali historii výběru tématu bálu a jeho příprav, kdy bylo mimochodem zjištěno, že pan Petrof, současný majitel TAKu, je vnukem kapitána Smithe. Doloženo podobou, později genetickými testy. Ano, takhle pracujeme s historií my, Češi odkojení Járou Cimrmanem. Pan Petrof pronesl zahajovací projev, stručně popsal neštěstí a zdůraznil, že Titanic se potopil, však TAKu se nic takového stát nemůže. Tančili tam a dnes tančíme tady.

Hudba byla opět věkem mladá. Kapela „Kdo má čas“. Hráli a zpívali spíše rychlé kousky než pomalé, ale naštěstí to nebyl ten popík osmdesátých let, co se při něm tanečník může jen svíjet na místě. Volili sady tří skladeb a potom vždy krátkou přestávku. Odpočinek byl zapotřebí. Parket se utěšeně zaplňoval. Myslím, že Jedničce hodně pomohl taneční kurz na Malé Straně. Nikdo nevyčkával u stolu a tanečníci vbíhali na parket hned na začátku série skladeb. Snad mohla být latina zastoupena více rytmy, na rychlé skladby se většinou tančil jive. Šel by i foxtrot, ale to by musel být volnější parket. Tančilo se ohleduplně, nárazy párů nebo šlápnutí nebyly časté.

Předtančení bylo krásné a jeho nácvik musel stát hodně úsilí. Připravovali ho od ledna do března, jak nám sdělil PaS, který ale musel díky zlomenému prstu na noze skupinu předtančících opustit. Byla tu úžasná choreografie - vymyslet taneční a pohybové ztvárnění plavby Titanicu a nastalé tragedie je náročným úkolem. Mladá dáma, s krásnými pohyby na parketě, která se zhostila této úlohy, byla v závěru spolu s tanečníky odměněna bouřlivým potleskem. Tradičně předtančení bylo předvedeno během plesu dvakrát. Druhé představení bylo uvolněnější a tanečníci do něj vnášeli různé legrácky. Z naší trasy se zúčastnili Pavel Hra a Milada Cor. Předtančení mělo pěknou reprodukovanou hudbu a tance na palubě před katastrofou, tedy valčíky, mazurky a snad irské tance byly zatančeny s temperamentem. Také výrazová nebo chcete-li herecká část se moc líbila, ať již šlo o zábavu Skotů u stolu, švitoření dam na parketu, o pohyby obsluhy v restauraci nebo o tanec vlny případně oceánu (či snad osudu nešťastné lodi).

Krásně jsme si zatančili, byl to pro nás ples sezony. Navíc mezi kamarády. Domů jsme jeli metrem a já už měl buřinku na hlavě.

Lubor a Dana, trasa 1
(datováno 3.4.2012)


 

Další odkazy:

Sdílej to!

Erika

pátek 01. červen 2012 12:55

Doplnění: "vysoký chlapec s polystyrenovou krou na hlavě" byl Ondřej Šmůnek známý též jako Šimon. Lední medvědy z lega zapůjčil Kilián Šimůnek za příslib bonbonu. Slib byl dodržen.