4ka na konci roku a světa


Vánoční slezina a sobotní vycházka Královskou cestou. 

Vánoční slezina v pátek 21.12. padla zrovna na den ohlášeného konce světa. Avizovaná hodina konce se různila, ale v 18 hod. oficielního zahájení byly svět i Studánka stále na svém místě, muzikanti vybalovali nástroje a po hodině na Studánce byla už i většina 4kového lidu. Na stolech se objevily donesené pamlsky nesladké i sladké, Stáňa nainstalovala svůj tradiční stromeček a začala se plnit bedna na dárky do Ježíškovy tomboly. Výběr byl opravdu pestrý, dárků bylo hodně a tak bylo tombolové losování rozděleno do 4 etap – vždy, když si muzikanti potřebovali oddechnout. Tombola v Česku by nebyla tombolou, kdyby v ní scházela tlačenka, v naší byla samozřejmě také v množství 1,3kg a vyhrál jí Ctirad, který ji hned nabídl trase k sežrání na místě. Hrálo i pělo se intenzivně, i koledy zazněly. Byli jsme v očekávání, zda Wickie opět ohromí počtem druhů i provedením svého vánočního cukroví. Očekávání se splnilo, opět předvedla, že umí.

Na vánoční slezině se také tradičně vyhlašuje „podnět roku“ čili čin pro „větší slávu 4.trasy“. Za myslím všeobecného souhlasu byla podnětem roku vyhlášena podzimní 98.Stezka do Ašského výběžku, kam se ještě nikdo neodvážil Stezku zamířit. Autor Roman byl odměněn plyšovou veverkou s oříškem z filmu Doba ledová 4 (na paměť ledového 0. noclehu ve Františkových Lázních) a taky kusem trvanlivé uzeniny (měl to hodně těžké se zajišťováním stezkové potravy). Letos byl vyhlášen i „příklad hodný následování“ – konstruktér a posádka 4kové yalmary na Pantakových hrách ve složení Vašek Lomič, Wickie a Jana Ježek. Byli první v kategorii umělecký dojem, ale také jedinými zástupci trasy na Pantakovkách. Bylo by fajn, kdyby jejich příkladu letos následovalo více 4kařů.

Vánoční slezinu uzavíral podle tradice Můra a myslím, že nechybělo mnoho do čtvrté ?

V sobotu odpoledne jsme se ve dvě sešli před Prašnou bránou na „pražskovědné“ vycházce. Bylo nás skoro 20 a Jana Šť. si na nás nachystala první část Královské cesty. Prašná brána, bývalý Královský palác, paláce a domy v Celetné, Štupartské, v Ungeltu. V podloubí nejstaršího domu na Staroměstském náměstí jsme vlastivědnou část zakončili a domluvili si pokračování někdy na jaro. Problém, kde úplně „zakončíme“ vyřešila restaurace „Haštalský dědek“ a její salonek. Někdy kolem sedmé jsme si popřáli a rozešli se k domácím krbům chystat Vánoce.

Naší průvodkyni Janě Šť. věnovala trasa tlustou a těžkou knihu s obrázky o Karlově mostě i s ručně vepsaným věnováním. Domů se s ní asi pronesla, ale líbila se jí.

MaPe
 

Sdílej to!

Be the first to comment