Vzpomínka na 4kovou dovolenou - 11.-18.8.2012


Můra s odstupem sepsal povídání o letošní 4kové dovolené na Bechyňsku

Letošní 4ová dovolená proběhla tradičně, i když místo pobytu bylo poněkud zvláštní, co se týče místa pobytu i bydlení. Cca 55 nás tábořilo na břehu Lužnice mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou. Tábor našla Romana a myslím, že se docela povedl. Bylo tam pár stejných chatiček a potom plno dalších a každá jiná a k tomu ještě plno stanů, což se ukázalo velmi vhodné, zejména kvůli netiše spícím účastníkům pobytu.

Většinou se nedalo vařit, ale tentokrát to jistila skvělá hospoda s milým personálem a vstřícným panem vedoucím Vencou Kumžakem. Ráno královská snídaně, plno lidí si mazalo svačiny s sebou a ještě zbylo na 2. večeři. K tomu všemu nám stále vyhrávala skvělá kapela. Letos se navíc poprvé objevili na celý pobyt Achyl a Kamil s celými rodinami, čímž značně přispěli k dobré náladě. Bundáš si liboval, že se má s kým střídat za basou a já zas byl rád, že Kamil se ujal některých organizačních záležitostí. Zejména vedl vlajkovou četu při vztyčování 4ové vlajky, kteréžto se na dovolené konalo poprvé, sundával ji potom neméně významný nestor Fúzy.

Cyklistická sekce mně letos připadala poněkud slabší, zato přibylo pěšáků a vodáků. Nejlepší pěší výlet byl průchod Židovou strouhou, což je takový malý český Slovenský ráj spojený s houbařením, které se letos opět vydařilo. Pro cyklisty byla největší atrakcí návštěva Temelína se zajímavým infomuseem. Chyběla tam hospoda, i když se Janička nakonec doptala na Eurest, tak jí tam stejně nepustili, neboť byla podezřelá. Příjemné posezení je v nedaleké vesničce stejného jména. Mnozí dále prošli památky v Bechyni, čímž splnili Romanino přání, řádně projít krajem jejího dětství.

V půli zájezdu dorazil Roman a jako vždy dovezl spoustu dobrot, zejména vzpomínám na štrůdl. V té souvislosti musím zmínit plno lidí, kteří dovezli výborné domácí kořaličky, zejména mě zaujala Achylova „brusinková“ a Kamilova slivovice.

Trávilo s námi čas plno malých dětí a přišel je navštívit vodník, o kterém si dodnes vypravují. Večer se hrálo a vzpomínalo, třeba na to jak nám hrával a zpíval Knírač, i když musím říci, že strýček letos hodně ožil a slíbil, že do příště zatrénuje a zahraje.

Jen jedno mě mrzí, jak stárnem a jsme čím dál línější, vzniká málo veselých příhod a nových historek.
Tak snad zase za rok. Můra

Sdílej to!

Be the first to comment