O 4.trase (pro 2. Almanach 1997)


Následuje příspěvek o trase, který byl publikován ve 2. Almanachu TAKu koncem XX. století....

Za třináct let od prvního Almanachu pánská část čtyřky výrazně prošedivěla a ztěžkla. Dámská polovina je stále stejně krásná, jako byla vždycky. Průměrný věk se již výrazně překulil přes čtyřicítku. Dosažení této věkové hranice znamenalo pro jubilujícího čtyřkaře(ku) převzetí putovního symbolu čtyřkových čtyřicátníků(nic), což je Amálka pro pány a Alfons pro dámy (oba jsou původem figuríny z výlohy). Zatím nečetní padesátníci měli právo odvozu v pojízdném křesle kamkoliv, kdykoliv a kýmkoliv podle vlastního výběru.

Lidi, co se čtyřkou před třinácti lety chodili, z valné části zůstali nebo alespoň docházejí a jsou při svých občasných návštěvách na slezině nebo Stezce dojemně vítáni. Přišli i noví a někteří i zůstali.

Ani čtyřce se nevyhnuly ty nejsmutnější události, na Stezku už s námi nikdy nevyjedou Petr Sameš (Sam), Zdeněk Nosek a Máma (Mira) Malcová..

Čtyřka se tradičně stahovala kolem kapely a tak je tomu dosud. V kapele přibyl klarinet (Franta Kahoun), příčná flétna (Jana Štěpánková) a ke kytarovým dříčům Honza Kos. Vláďa Nosek přivedl z Liberce několik nadšených muzikantů. Velkou posilou a radostí jsou i naše muzikální odrostlá dítka, kterým se kupodivu ve společenství nevelebných "kmetů" zalíbilo a se svými nemuzikálními vrstevníky jezdí na Stezku i jinam.

Trasa má nyní 3 hlavní centra : Prahu, Ústí nad Labem a Liberec. Svoje lidi máme v Jablonci, Hradci a Pyšelích.

Ekonomická svoboda nám sebrala volný čas a přidala starosti. Na Stezkách se to však neprojevilo, bývá nás pravidelně kolem 60, z toho více než polovina na celé Stezce. Zachovali jsme tradiční každotýdenní sleziny (nyní střídavě U Vlasty na Smíchově a U Maxe v Polské na Vinohradech), na nichž hosty rádi vítáme.

Nemáme malých Stezek, i pidi máme 3 noclehové. Protože si Stezky číslujeme, tak jak jdou za sebou, dospěli jsme na podzim 1996 k číslu 66. Padesátou stezku jsme oslavili v pohoří Harz v tehdejší NDR. Pro TAKové společenství jsme jako trasa organizovali 32.Stezku - první svobodnou na jaře 1990.

Trasové oblíbené podniky: Mikuláš pro děti i dospělé, léta pořádaný Jirkou Můrou Šlemrem. Piknik "Nádraží" (Mšené Lázně) pořádaný pro muzikanty i ostatní Frantou Kahounem. Pan-tatíkovy hry v Petrově dělá Jirka Rumpál Votánek. Dětské vandry o prázdninách, z nichž na kočárkovou "pánskou jízdu" bratří Bundášů tatínkové i děti rádi vzpomínají. Atd. (určitě jsem něco nenapsal). Weekendy na chalupách, kam si majitelé nebojí kamarády pozvat. Hodně věcí pro posilnění čtyřkového ducha vymyslel a vykonal Vojtěch (Pavel) Donth.

Myslím, že rok 2000 jako trasa přežijeme. K tomu bude čtyřka potřebovat zejména: abychom se pořád měli rádi, ustálenou cenu griotky, dobrej pajšl a nového vedoucího.

 Petřík

Sdílej to!

Be the first to comment