Jukni na Yukon i dál

Povídání Wickie a Vaška z cesty na dálný sever. Nahlédli trochu do Yukon Territory/CND a malinko na Aljašku/USA, poskytli i fotky…
Vyloučení odpovědnosti: Ne všechna uvedená fakta bylo lze na místě ověřit z dalších zdrojů, cena příspěvků tkví v autentičnosti zápisků z cest….

Finální verze s fotkami z "dospělého foťáku" je zde.

Welcome to Canada

19.06.2019 10:35

Po skoro dvoudenním harcování z Prahy přes Budapešť a Toronto jsme dnes o půlnoci přistáli ve Vancouveru. Dojídáme poslední z osmi doma nasmažených řízků, neboť Air Canada Rouge není žádný zaopatřovací ústav a polévku pro chudé neposkytuje! Je třeba být vždy připraven, vždy ve střehu! V osm ráno nám letí poslední spoj do Whitehorse, kde začne konečně naše letošní dobrodružství! Dál už to bude - divočina!

Stopem do Johnson's Crossing

28.06.2019 22:36

Přistáli jsme slavně ve Whitehorse v plné polní, se třemi obrovskými loďáky, z nichž jeden skrývá naše malé tajemství. Asi bych měla hned v úvodu podotknout, že jsme povahy dobrodružné, se sklonem vyhledávat cesty a situace neobvyklé, navíc pokud možno obtížné!
Proto jsme jako první bod programu zvolili několikadenní sjezd řeky Teslin a následně Yukon na vlastním gumáku, dovezeném z pražského Mountfieldu až sem!
Z letiště míříme rovnou nakoupit nezbytnosti: medvědí a komáří sprej plus dvě pádla.
Před obchodem nás však čeká studená sprcha - ten autobus do Johnson's Crossing už rok nejezdí! Musíme stopem - s tou děsnou bagáží!
Dokázali jsme to - tedy ty dvě yukonské dámy, co nás nabraly to dokázaly...
Večer jsme na místě a zítra vyrazíme na řeku!

Ty potvory vám vlezou všude

28.06.2019 23:16

Ráno je slunné a před recepcí zaznívá jadrná čeština - no to snad ne! Ty potvory Češi vám vlezou všude! Kamaráda Plazivku se dvěma druhy jsme fakt nečekali! Pohovořili, rozžehnali se a jdeme hustit raftík.
Zatim nemá jméno, musí si ho teprve zasloužit... Ve dvě odpoledne konečně vyplouváme na řeku Teslin. Naše sny se začínají plnit. Nádherná příroda, divočina, pustina, na tom vysokém stromě vpravo sedí orel bělohlavý! Pohádka Severu!
Pojedeme tak 6-7 dní, budeme kempovat na divokých tabořištích kolem řeky, pozorovat zvířata - a pádlovat. To především!
Už první ráno vidíme přeplouvat řeku statného losa. Další den prochází kolem nás po břehu volným krokem stříbrošedý rys a když jsme poprvé píchli, přišel se na nás podívat dikobraz. Očichal člun, ve kterém jsme ještě seděli, strčil mi čumák do objektivu, prskl - a šel dál svou cestou! Nespěchal...

We are the Champions

28.06.2019 23:34

Během osmi dnů jsme projeli 350 km řek Teslin a Yukon, třikrát píchli a zalepili člun, některé dny v těžkém protivětru ujeli sotva 25 km, donavigovali dron do lesa na protějším břehu řeky a pádlovali jako o život (proč "jako"?) prudkým proudem, abychom ho dohledali - ale nakonec se vždycky všechno podařilo a my přistáli za všeobecných ovací v Carmacsu.
Vstoupili jsme totiž netušeně do úžasného třídenního závodu lodi z Whitehorse do Dawsonu. Ve své kategorii jsme evidentně první! Tím myslím jediní...
Z Carmacs musíme do Dawsonu opět stopem, jde to mizerně. Není divu, provoz není hustý, zato my jsme hustí až příliš... Také trochu "jetí", řekla bych. Nakonec i tohle se povedlo a přesně o půlnoci stojíme v Rock Creeku (poblíž Dawson City) u srubu kamarádky Mývaly!

Dawson City, město zlatokopů

02.07.2019 19:44

Dawson City je pojem! Pro nás Čechy, kteří neměli donedávna žádnou naději, že ho uvidí a přesto ho úporné opěvovali v desítkách písniček, ale i pro Kanaďany, protože právě tady, na Yukonu se psala podstatná část jejich dějin. Gold Rush, Zlatá horečka, vznikla nedaleko městečka na malém Králičím potoce, který později dostal jméno Discovery Claim.
Město samo dodnes vypadá skoro stejně jako kdysi, barevně natřené dřevěné domky, hospody a bary jako vystřižené z kulis divokého Severu a v okolí roztroušené jednotlivé sruby, ve kterých žijí lidé moderní doby tak, jako kdysi. Téměř tak. Mají auta, mobily - a kulovnici na medvědy! Na Rock Creeku právě takhle žije Mývala s manželem Kennedym, čeští trampové a světoběžníci.
Takových jako oni je tu víc. Češi, Němci, i další, kteří podlehli vábení Severu. Není to lehký život - když člověk uváží, že k téhle romantice patří i několik měsíců, kdy je tady permanentně 40°C pod nulou! Daň za svobodu...

Eskymo Welzl, světoběžník ze Zábřeha

02.07.2019 19:57

Začíná náš první den na Yukonu, jak jinak než návštěvou hrobu Eskymo Welzla. Český světoběžník, dobrodruh a svérázný vypravěč prošel Sibiř i Aljašku a svůj život skončil právě tady. Co z jeho pamětí je a není pravda, je nedůležité. V plné míře tu platí heslo "Nač kazit krásný příběh pravdou"! Na lokalizaci přesného místa jeho posledního spočinutí se velkou měrou podíleli právě Kennedyovci, dnes v trávě pod břízkou stojí jednoduchý křížek a žulová deska se jménem českého polárníka s jeho fotografií a stává se poutním místem každého Čecha, který na Yukon zavítá.
Je nás pořád víc, jak se dá vyčíst z pamětní knihy v nohách hrobu. Je to už druhý díl a náhoda chtěla, abychom se na poslední stránce podepsali i my. Mně se tím pádem dostalo té cti, že popsanou knihu povezu domů a předám ji v Zábřehu na Moravě do Welzlova muzea!

Když v baru houstne dým

02.07.2019 20:39

Jsou v Dawsonu taková místa, kde "v baru houstne dým". Ve Snake Pit - Hadí díře to platí naplno! "Barmane, nalej mi svý jedy!" Brunátní, připití chlapi v kostkovaných košilích a rukama jak lopaty svírají třetinkové flašky piva, šedovlasé vrásčité ženy tančí se sklenkou whisky, na mrňavém podiu tříská do kytary vousatý chlápek, druhý hraje foukačku jak o život. Hosti šílí, tleskají do rytmu, ječí. Už chybí jen střelba do stropu!
Autentická atmosféra dávných časů - scénář netřeba, stačí zapnout kameru... Jsme okouzleni.
To v Downtown hotelu mají palec! TEN zmrzlý! Svraštělá černá věcička, kterou má ten, kdo sem přijíždí poprvé, vhodit do své whisky a obsah vypit! Palec ovšem ne! Během let se jich prý už několik ztratilo, bylo ukradeno nebo dokonce spolknuto a je čim dál těžší pořídit nový. S pokrokem mediciny je zmrzlých prstů v nabídce čím dál míň...

Dým

02.07.2019 20:41

Na kopci nad městem vyhlídka Midnight Dome, kde je nejúžasnější pohled na Dawson a soutok obou řek - Yukonu a Klondiku. Bohužel dnes toho moc nevidíme, v okoli zuří jeden z velkých lesních požárů a celé okolí je zamlžené šedým kouřem. Díky tomu nelze navštívit některá další kultovní místa, protože silnice je uzavřena...
Ani výlet do NP Tombstone nebyl lepší, kouř už byl opravdu hustý a čpavý...

Canada Day

09.07.2019 04:52

Dnes je 1. července - Canada Day. V Dawsonu vládne slavnostní nálada, dopoledne probíhá slavnostní průvod ulicemi s "alegorickymi vozy" - je to vlastně dojemné, taková okresní záležitost! Hasiči, policie, sanitka mistního špitálu... Na jednom z vozů hraje kapela složená z kytaristy a bubeníka, diriguje jim dívka, převlečená za langustu. Další vůz přiváží slečny ze šantánu v dobových kostýmech, několik starých "oldtimerů" řídí jejich majitelé, všichni mají kanadské vlaječky jako mávátka, nálepky na tvářích, klobouky... Na hřišti na konci města je projev, zahájený kanadskou hymnou. Zpívá ji zdejší "arizonská pěnice", zpěvačka z kasina "Gertiček s démantovým zubem". Následuje několik projevů zástupců města a indiánské samosprávy (pardon, tady se musí říkat "Prvni národ"!), soutěž v hodu balónkem, naplněným vodou a v zatloukání hřebíku dvěma údery.
Odpoledne je otevřen na dvě hodiny místní plavecký bazén za symbolickou cenu 2 dolary. Neodolali jsme!

V Dawsonu, tam v saloonu

09.07.2019 05:11

Když je ten slavný den, navštívili jsme místní Casino, kde probíha večerní představení kankánových tanečnic. Těch 16ti dolarů vstupného jsme nakonec ani trochu nelitovali, bylo to skvělé! Samozřejmě JE to atrakce pro turisty, převážně seniorského věku, ale moc pěkně udělaná, do detailu ve stylu "retro", tak, jak to bývalo za těch dávných dnů na Yukonu! Pianista v buřince tříská do piana, kyprá matrona v dobovém kostýmu s přebujelým poprsím zpívá šlágry, mocným, jazzově zastřeným hlasem, střídavě hází očkem i zadnicí na staříky v publiku, tu někomu sedne na klín, počechrá zbytky vlasů... Profesionálka každým coulem, bavíme se královsky. Čtyři kankánové tanečnice předvádějí několik čísel v různých, opět klasických převlecích, vyhazují nohu nad hlavu, předvádějí okrajkované kalhotky a každý vstup zakoncuji efektnim "provazem" a zavýsknutím.
Užili jsme si to báječně! Zítra nás čeká přesun do Whittehorse a nástup na vysněný kultovní Chillkoot Pass.

Chillkoot Pass s medvědem

09.07.2019 05:42

Na kultovní trail cestou, prvních zlatokopů může dnes jit maximálně 50 nadšenců denně - a my měli to štěstí, že jsme mezi nimi. Pokud vám ale někdo bude tvrdit, že Chillkoot šel a že to byla brnkačka, je to buď Rakoncaj, nebo má těžce přebujelé ego! Na cestě je několik tabořišť, neschůdný lesní terén se střídá s kamennými poli, v třicetistupňovém vedru, které tady v horách nikdo nepředpokládal...
Jsem zodpovědná, zabalila jsem si kulicha a rukavice! Hlavně se ale nacházíme v medvědím teritoriu, v nabidce jsou černí baribalové i grizzly. Hned první den se poblíž Canyon Campu drápeme do kopce, když zaslechnu slabý zvuk. Zaševelení, zafunění? Otočím se a pod námi, tak 25 m daleko právě kříží pěšinu samice grizzlyho se dvěma medvíďaty! Můj velitel nadšeně syčí:" Foť, foť!" Nevím, co byste v mé situaci dělali vy, ale já to prokoučovala! Nejsem žádný válečný reportér a neběhám stovku za 8 vteřin! Vyšplhala jsem na kopec v rekordním čase a naprosté tichosti...

Zlaté schody, zlatá smrt

09.07.2019 06:26

Další den starujeme z Sheep Campu už v pět ráno. Je to podmínka, aby byla záruka, že všichni dojdou, protože tady už není cesta zpět. Žádné další tábořiště, místo spočinutí. Dnes dojde na lámání chleba. Trasa měří jen nějakých 13 km, ale jdeme tak kilometr za hodinu. Střídaji se kamenná pole, splazy, přechody bystřin, vedro je k zalknutí! Je nepochopitelné, jak mohli tuhle cestu zvládnout původní zlatokopové, s mizerným vybavením, obrovským nákladem potravin a v zimním období! Mnozí urazili tuhle cestu i několikrát!
My se plazíme z posledních sil, už opravdu poslednich, neni jak a kudy to vzdát! Metr za metrem, k obzoru. Konečně nahoře! Vítá nás kanadská a vlajka - a čeká nás ještě zbylých 7 km do Happy Campu. Nádhenou krajinou s horskými jezery, ale pořád jen kamenitým terénem, místy se sněhovými plotnami...
Ne, ještě není konec! Až před šestou večer jsme dorazili do Happy Campu a padli za vlast. Za kterou? Že jsme pokořili Chillkoot? Houby! Chillkoot pokořil nás!

NP Denali

15.07.2019 00:30

Na chvíli opouštíme Kanadu a přes dálnici Top on the World míříme do USA. Vyhlášené dechberoucí výhledy bohužel nejsou. Pořád je těžce zamlženo, není vidět na krok mimo silnici. O půlnici jsme dojeli do Národního parku Denali, nejznámějšího parku Aljašky, především kvůli ikonické hoře Mt.Kinley. Tady slibují nejvyšší možnost vidět zvířata, hlavně medvědy, losy, kariboo… Neměli jsme rezervaci, zato štěstí, na jednodenní návštěvu jsme se chytli! V šest ráno vyjíždíme na organizovanou vyjížďku autobusem po jediné místní cestě a už po pár kilometrech vidíme ve stráni tři medvědy! Tedy asi kilometr od nás - dlouhým sklem jsou k poznání, nafotit lze tři žluté skvny v zeleni. Máme ale velké štěstí na počasí, je slunečno a dobrá viditelnost, taky mohlo být jako včera! Během dne jsme viděli ještě medvědici s mládětem (stejná vzdálenost), dva pěkné karibu a jednoho losa přímo na cestě. Nějak jsme si představovali tu "hojnost" jinak!

Prší nám na velryby

20.07.2019 05:18

Přejíždíme do Sewardu na břehu moře, chtěli bychom vidět velryby, ale stále leje a viditelnost je téměř nulová. Snad příště, místo toho alespoň návštěva "Mořského světa". Mají tu tuleně, vydry a proskleným oknem můžeme pozorovat i alky a papuchalky, jak loví pod vodou. Nebo pozorujeme fascinující rej medůz, či hladíme hvězdice. Na lepší počasí už nemůžeme čekat, takže cestou zpátky ještě krátký trek k ledovci Exit glacier.

Pižmoni a vodopády

20.07.2019 05:33

Pižmon je velká chlupatá kráva a na farmě musk-ox jich mají přes 80 kusů. V přírodě už je moc neuvidíte. Mají extrémně hustotu srst a pletou se z ní extrémně teplé a drahé svetry. Náš poslední camp v USA je v národním parku Wranger - St.Elias. Cestou jsme konečně přímo u silnice viděli a nafotili medvěda. Zrovna tady je jich prý spousta. V nádherném campu u vodopádů se jen bojíme, aby některý nepřišel na večeři. Ráno nás čeká už jen zpáteční cesta do Dawsonu.

Neprošli jsme

20.07.2019 05:47

Highway je ve stavu české okresky, samý výmol, štěrk a práce na silnici. Serpentýny jedna za druhou, jízdní rychlost hlemýždě a my musíme být na kanadské hranici do 20 hodin.
Bojovali jsme do konce, ale nestihli o deset minut. Závora je zamčena a to přinejmenším do rána.
Je to na hraně, naše letadlo z Whitehorse odlétá za 24 hodin a my ani nemáme odvoz z Dawsonu. Budeme muset zabrat claim na Yukonu a zažádat o kanadské občanství?

Tuláci severu

20.07.2019 05:59

Vyšlo to! Vrátili jsme v poledne auto a na dva stopy dorazili na cca 500km vzdálené letiště, když právě otevirali odbavovací přepážku. V Ottawě na letišti na nás už čeká kamarád Michal a jeho skvělá žena Diana pro nás uchystala výborný oběd a ještě lepší večeři v jejich domě na břehu jezera.
Po měsíci strádání je to docela příjemná změna. Horká sprcha a čisté oblečení - to už jsme skoro zapomněli…

Poslední dobrodružství

23.07.2019 03:24

Michal pro nás naplánoval a připravil pobyt v národním parku Algonquin. K cestování mezi množstvím jezer se používají kánoe. Zde jsme pochopili rozdíl mezi vodní turistikou (cestování po vodě) a lodní turistikou, která spočívá v tahání lodí a bagáže kilometry po lese (portage), v lepším případě padlovani po "oleji". Nemít někoho tak silného, jako je Michal, tak bychom se z toho mohli taky na závěr výpravy pos…!